spolek pro přístupné a srozumitelné právo

Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST DRUHÁ – NEPODLOŽENÉ DOMNĚNKY

7. 7. 2014   rubrika: Chytrá pravidla proti klamavým praktikám

Behaviorální ekonomie se snaží rozpoznat předsudky, které mají za následek, že se lidské rozhodování systematicky odklání od toho, co je pro člověka ekonomicky nejvýhodnější. Tyto předsudky mohou způsobit, že lidé špatně vyhodnotí situaci a učiní pro ně nevýhodnou volbu - například v závislosti na tom, jakým způsobem jsou jim určitá fakta podána. Jelikož trh tyto chyby neumí sám od sebe odstranit, musí do hry vstoupit zákonodárce a nastavit pravidla, která by neblahé důsledky chyb v rozhodování zmírnila.

NEPODLOŽENÉ DOMNĚNKY. Vedle pokřivených preferencí rozebraných v první části jsou dalším typem předsudků nepodložené domněnky. Nepodložené domněnky se vyskytují v různých formách, konkrétně v podobě přehnané sebedůvěry, přílišného zobecňování a představy, že dnešní podmínky budou beze změny trvat i v budoucnu.

PŘEHNANÁ SEBEDŮVĚRA. První nepodloženou domněnkou vedoucí k chybným či nevýhodným rozhodnutím je přehnaná sebedůvěra. Lidé mohou vykazovat přehnanou sebedůvěru v několika ohledech: například snadno podléhají dojmu, že dobré věci se stanou pravděpodobněji než věci špatné. Jelikož si po určitém čase vždy dokážou najít příčiny vysvětlující, proč došlo k té či oné události, získávají nezřídka falešný pocit, že dokážou s jistotou předvídat budoucí události. Dalším příkladem domněnky přílišné sebedůvěry je tendence připisovat úspěchy vlastním schopnostem a neúspěchy svádět na nedostatek štěstí. V praktických důsledcích může vést přehnaná sebedůvěra například k tomu, že lidé vkládají své peníze do příliš rizikových produktů; nebo že nedokážou odhadnout výši úroků na kontokorentním účtu, protože si věří, že se do „mínusu“ nikdy nedostanou.

Zneužívající praktiky. Obchodníci mohou zneužívat přílišnou sebedůvěru spotřebitelů jejich utvrzováním v této domněnce nebo podporováním jejich chybného vnímání situace „vhodným“ nastavením ceny. Společnosti mohou například stanovit extrémně nízkou cenu za paušál s nízkým limitem a naopak velmi vysokou cenu za každé použití při překročení tohoto limitu. Tím využívají přehnané sebedůvěry spotřebitelů v tom, že budou danou službu používat jen střídmě.

Ochranná pravidla. Zákonodárce by se měl v tomto ohledu snažit o taková pravidla, která by „pošťouchla“ spotřebitele k tomu, aby při nákupu určité služby byl schopen brát v potaz též její negativa a měl možnost je v klidu porovnat s pozitivy. Jako účinný nástroj zmírňující přehnanou sebedůvěru řady jednotlivců může rovněž působit přitáhnutí pozornosti k příběhům skutečných lidí, kteří se kvůli přehnané sebedůvěře dostali do problémů, například při splácení půjček.

PŘÍLIŠNÉ ZOBECŇOVÁNÍ. Dalším příkladem nepodložené domněnky při rozhodování je přílišné zobecňování. Lidé často činí předpovědi na základě velmi sporých zkušeností či pozorování. Věří, že tato trocha zkušeností či pozorování představuje reprezentativní vzorek. Následkem toho rychle propadnou dojmu, že znají schéma, podle kterého se bude vyvíjet budoucnost, nebo že objevili nadcházející trendy. Lidé však tyto závěry nezřídka činí pouze na základě několika málo faktů, které nemají reprezentativní charakter. Navíc lidé mají tendenci podceňovat nejistotu. Kvůli tomu v řadě případů na základě několika dobrých minulých výnosů z investičních produktů přeceňují výnosy budoucí a podceňují rizika ztrát. Nebo hodnotí určitou investiční radu jako výhodnou, i když se ve skutečnosti může jednat pouze o náhodu, a poté na ní ke své škodě spoléhají.

Zneužívající praktiky. Firmy se mohou snažit zneužívat tohoto typu nepodložené domněnky zejména v reklamách a informačních materiálech, které prezentují v okamžiku prodeje. V těchto materiálech ukazují spotřebitelům často nepodstatné informace zpravidla ve formě „růstových grafů“ založených na několika málo minulých statistikách s cílem vyvolat dojem, že výnosy z produktu, který se snaží prodat, „půjdou v budoucnosti nahoru“.

Ochranná pravidla. Veřejné orgány mohou pomoci spotřebitelům tím, že budou od společností vyžadovat zveřejnění relevantních informací o nabízených produktech v dostatečném časovém předstihu. Tyto informace musí být spotřebitelům prezentovány jasně a srozumitelně a musí poskytovat objektivní informace, například o minulých výnosech daného investičního produktu v adekvátním časovém horizontu.

DOMNĚNKA, ŽE DNEŠNÍ PODMÍNKY BUDOU TRVAT BEZE ZMĚNY I V BUDOUCNU. Lidé očekávají, že jejich současné pocity, postoje či preference se v budoucnu nezmění. V důsledku toho podceňují efekt možných nastalých změn. Pokud jsou jejich současná rozhodnutí založena na neměnných současných předpokladech, mohou se dostat do problémů, pokud se tyto předpoklady v budoucnu změní. Lidé si například vezmou rychlou půjčku či hypotéku, protože předpokládají, že jejich současný příjem bude trvalý. Jestliže však dostatečně nezhodnotí možná budoucí rizika, jako je například ztráta zaměstnání, mohou se dostat do finančních problémů. Nebo mohou uložit své úspory na termínované vklady s dlouhou výpovědní lhůtou, aniž by při uzavírání smlouvy dostatečně zvážili, zda takto vázané peníze nebudou v budoucnu potřebovat na předvídatelné urgentní výdaje.

Zneužívající praktiky. Zneužívající praktiky v tomto ohledu nebyly prozatím identifikovány.

Ochranná pravidla. Možným prostředkem bránícím automatickému projektování současnosti do budoucnosti jsou ochranné lhůty, tzv. lhůty na rozmyšlenou. Tyto lhůty umožňují spotřebitelům, aby se mohli znovu nad učiněným rozhodnutím zamyslet, a případně zrušit smlouvy, které uzavřeli impulzivně bez velkého přemýšlení. Účinnost tohoto prostředku je ovšem závislá na tom, že u spotřebitelů zároveň nedojde k efektu „odkládání rozhodnutí na neurčito“, tzv. prokrastinaci.*

O posledním typu předsudků při rozhodování, konkrétně o chybách v úsudku příště…

lexperanto


* Tento příspěvek je částečným shrnutím studie britského Úřadu pro dohled nad finančními službami „Použití behaviorální ekonomie v činnosti Úřadu pro dohled nad finančními službami“, duben 2013 (Erta, K., Hunt, s., Iscenko, Z., Brambley, W, Applying behavioural economics at the Financial Conduct Authority – Occasional Paper No. 1, Financial Conduct Authority (United Kingdom), April 2013.


Desatero přístupného a srozumitelného práva

  1. Právo musí být přístupné.
  2. Právo musí být srozumitelné.
  3. Zákony musí být smysluplné a zdůvodněné.

Celé desatero zde.

Anketa Ad absurdum

Narazili jste na nesrozumitelný text zákona či rozhodnutí?

Pošlete nám ho!

Články v rubrikách

Srozumitelným právem proti byrokracii:

• Jak právo pomáhá inovacím?

• Jak právo brání inovacím a jak tomu zabránit?

• Posuzování potřebnosti a dopadů evropských zákonů v novém kabátu

• Jak se kontroluje kvalita evropských zákonů

• Délka a efektivita českých insolvencí

• Kvalita justice v ČR a zbytku EU

• Jak je česká justice efektivní ve srovnání se zbytkem EU?

• Srovnávání nezávislosti justice v EU – jak je na tom ČR?

• Zákaz zneužití práva

• Proč máme blbé zákony?

• Evropská unie přestává regulovat, začíná „refitovat“

• Fitness a REFIT aneb recepty na lepší kondici evropských zákonů

• Boj s přebujelou legislativou na britský způsob

Jak vytvářet kvalitní zákony:

• Rovnost či nerovnost příležitostí? Regulovat nebo nechat být?

• Sociálně spravedlivá pravidla v době digitální

• Jak účinně konzultovat návrhy právních předpisů?

• Kdy a jak využít v právu behaviorální studie zkoumající lidské chování?

• Nové trendy v EU: pravidla založená na lidském chování

• Vytváření kvalitních právních předpisů - zhodnocení, jak na tom jsme

• Jak předcházet obcházení zákonů?

• Jak zlepšit srozumitelnost zákonů?

• Jak ovlivnit evropské zákony?

• Když reguluje Unie aneb lepší pravidla pro Evropu

• Jak vytvořit pravidla, která lidem rozumí?

• Dobrý zákon v deseti krocích

• Jak psát kvalitní zákony

• Nepsat zákony pro kočku

• Proč nelze přestat vytvářet nové zákony?

• Jak psát zákony, aby se používaly?

• Jak vytvořit pravidla, aby trh fungoval?

• Proč trh nefunguje a je třeba přijmout pravidla?

• Kdy trh nefunguje a je třeba přijmout pravidla?

Chytrá pravidla proti klamavým praktikám:

• Jak se bránit proti zakázaným zneužívajícím klauzulím ve spotřebitelských smlouvách?

• Spotřebitelské smlouvy nesmí být nepřiměřené a zjevně nevyvážené

• Podnikatel informuje spotřebitele jasně a srozumitelně…

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST TŘETÍ – ZKRATKY A ZKRATY V UVAŽOVÁNÍ

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST DRUHÁ – NEPODLOŽENÉ DOMNĚNKY

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST PRVNÍ – POKŘIVENÉ PREFERENCE

• Chytrá pravidla aneb pošťouchnutí místo zákazu

Srozumitelnost práva v prostoru a čase:

• (R)evoluce ve srozumitelnosti práva

• Právo s rozumem aneb s-rozum-(m)itelnost práva

• VeKLEP aneb příprava zákonů konečně on-line

• Co znamená srozumitelnost práva?

• Jak zabránit devalvaci práva?

• Jak změřit srozumitelnost práva?

• Jak mohou pravidla vývoje softwaru pomoci zjednodušit právo?

• Právo jako kód

• Srozumitelnost práva ve Spojených státech

• (Britské) právo přístupné online všem

• Britský model „dobrého práva“ aneb jak na to jdou za Kanálem

• Jak učinit právo (ne)srozumitelným aneb historky z praxe

• Srozumitelnost práva v podání Ústavního soudu

• Srozumitelnost a předvídatelnost zákonů v ČR aneb proč to u nás nejde?

• Zásada srozumitelnosti a právní jistoty v evropském právu

• Zásada srozumitelnosti práva v zahraničí

• Evropský soud pro lidská práva vyžaduje srozumitelnost práva

• Věčný boj za srozumitelnost práva aneb krátký pohled do historie

• Zásada srozumitelnosti práva ve Francii