spolek pro přístupné a srozumitelné právo

Právní nejistota, její zdroje a důsledky

3. 5. 2018   rubrika: Srozumitelnost práva v prostoru a čase

Právní nejistota je nerozlučnou sestrou právní nesrozumitelnosti. Právní nejistota znamená, že občané či podnikatelé neví, jak řešit podle práva určitý problém, který jim život přináší. Právní nejistota může vyvěrat ze tří zdrojů: z mezer v právu, z víceznačnosti právních pravidel a z měnícího se výkladu právních pravidel. Každý z uvedených zdrojů právní nejistoty implikuje jiný způsob obrany proti jejím důsledkům

Mezera v právu. Prvním zdrojem právní nesrozumitelnosti je situace, kdy neexistuje právní pravidlo tam, kde ho lidé potřebují pro vyřešení určitého problému. Praxe nemůže čekat několik let, než zákonodárce nebo vyšší soud neexistující právní pravidlo doplní. Právní nejistota se v takovém případě řeší obvykle pomocí analogie. Na novou, doposud neřešenou situaci se aplikuje pravidlo použité v minulosti za podobných okolností. Nejistota je ovšem vyřešena pouze částečně. Za prvé, není jistota, zda podobné okolnosti, jež umožňují použití analogického pravidla, jsou podobné dostatečně, aby se analogie dala použít. Za druhé, v případě, že může existovat více analogických situací, není jistota, že byla použita analogie správná. S těmito nesnázemi vyplývajícími z právní nejistoty si ovšem občané a podnikatelé musí poradit po dobu, než zákonodárce či soud tuto právní nejistotu rozptýlí doplněním chybějícího pravidla.

Víceznačnost. Druhým zdrojem právní nejistoty je víceznačnost právních pravidel. Právní pravidlo může po určitou situaci existovat, ale má více významů. Víceznačnost způsobuje problém, kde různé významy stejného pravidla vedou k různým právním důsledkům pro osoby dotčené víceznačným pravidlem. S víceznačností právních pravidel se lze vypořádat defenzivní interpretací takových pravidel, tzn. výběrem té interpretace, která vede k horším důsledkům či vyšším nákladům a přizpůsobením se této interpretaci tak, aby se občan či podnikatel „zabezpečil“ proti situaci, kdy soud či správní orgán takovou méně příznivou interpretaci v budoucnu přijme. Nelze-li, ať už je to z jakýchkoli důvodů, defenzivní interpretaci víceznačného pravidla použít, je třeba se „obrnit“ předchozími rozhodnutími soudu či správního orgánu, které podporují zvolenou interpretaci víceznačného pravidla. Odkaz na předchozí precedenční rozhodnutí poskytne ochranu v podobě zásady legitimního očekávání. Pokud se později soud nebo úřad ztotožní s méně příznivou interpretací víceznačného pravidla, může zásada legitimního očekávání ochránit dotčenou osobu před možnou sankcí za to, že nepoužila méně příznivou interpretaci a neřídila se jí.*

Měnící se výklad. Posledním zdrojem právní nejistoty je měnící se výklad právních pravidel. Pro určitou situaci může existovat právní pravidlo, které je jednoznačné a je aplikováno jedním určitým způsobem. Soud nebo správní orgán může ovšem interpretaci A, a v důsledku toho aplikaci právního pravidla otočit na interpretaci B a tím pádem i zcela opačný způsob aplikace. Konsekventně, přestože právní pravidlo zůstává stejné, občané či podnikatelé musí po změně interpretace právního pravidla postupovat opačným či zásadně jiným způsobem. Ilustrativním příkladem může být právní evergreen výkladu pojmu „souběh funkcí“ statutárních a dalších řídících orgánů obchodních společností. Od roku 1993 soudy včetně Nejvyššího soudu judikovaly, že– grosso modo – souběh funkce statutárního orgánu podléhající obchodnímu právu a funkce ředitele podléhající pracovnímu právu není přípustný**, aby v dubnu 2018 Nejvyšší soud s odkazem na předchozí rozhodnutí soudu Ústavního*** výkladovou praxi otočil a naopak připustil, že takový souběh funkcí možný je.****

Lexperanto


* Např. Ústavní soud, IV. ÚS 690/01 ze dne 27. 3. 2003; § 4, odst. 2 zákona 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění; NSS 6 Ads 88/2006 ze dne 21. 7. 2009, 4 Ads 211/2014 ze dne 30. 12. 2014
** VSv Praze sp. zn. 6 Cdo 108/92 ze dne 21.4. 1993, NS: sp. zn. 21 Cdo 11/98 ze dne 17. 11. 1998, usnesení sp. zn. 21 Cdo 963/2002 ze dne 15.1. 2003; rozsudek sp. zn. 21 Cdo 737/2004 ze dne 17.8.2004; rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1634/2004 ze dne 4.11. 2004; rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4028/2009 ze dne 16.12.2010; rozsudek sp. zn. 29 Cdo 2379/2010 ze dne 26.1.2011; usnesení sp. zn. 21 Cdo 353/2007 ze dne 6.12.2007; usnesení sp. zn. 21 Cdo 931/2013 ze dne 20.2.2014
*** Ústavní soud, sp.zn. I ÚS 190/15 ze dne 13. září 2016
**** NS: 31 Cdo 4831/2017 ze dne 11.4.2018, bod 45.: Velký senát se proto odchyluje od závěrů formulovaných v rozsudcích Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 737/2004, sp. zn. 21 Cdo 894/2004, sp. zn. 21 Cdo 1634/2004, sp. zn. 21 Cdo 4028/2009, sp. zn. 29 Cdo 2379/2010, sp. zn. 21 Cdo 3066/2013, sp. zn. 21 Cdo 3613/2015, sp. zn. 21 Cdo 1355/2017, či sp. zn. 21 Cdo 1876/2017, a v usneseních Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 781/2005, či sp. zn. 21 Cdo 3180/2015, a uzavírá, že člen statutárního orgánu obchodní korporace a tato obchodní korporace se mohou odchýlit od pravidla vyjádřeného v § 66 odst. 2 větě první obch. zák. (podle kterého se jejich vztah řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě) i tak, že si pro svůj vztah ujednají režim zákoníku práce. Takové ujednání však z jejich vztahu (jde-li o výkon činností spadajících do působnosti statutárního orgánu) neučiní vztah pracovněprávní; i nadále půjde o vztah obchodněprávní, který se řídí obchodním zákoníkem a dále – v důsledku smluvního ujednání – těmi (v úvahu přicházejícími) ustanoveními zákoníku práce, jejichž použití nebrání kogentní právní normy upravující (především) postavení člena statutárního orgánu obchodní korporace a jeho vztah s obchodní korporací.


Desatero přístupného a srozumitelného práva

  1. Právo musí být přístupné.
  2. Právo musí být srozumitelné.
  3. Zákony musí být smysluplné a zdůvodněné.

Celé desatero zde.

Anketa Ad absurdum

Narazili jste na nesrozumitelný text zákona či rozhodnutí?

Pošlete nám ho!

Články v rubrikách

Srozumitelným právem proti byrokracii:

• Chytím tě, až budu chtít aneb boj s netransparentností vlastnických struktur

• Inteligentní, srozumitelné a jednoduché hledání skutečných majitelů

• Právně nejisté hledání skutečných majitelů právnických osob

• Jak právo pomáhá inovacím?

• Jak právo brání inovacím a jak tomu zabránit?

• Posuzování potřebnosti a dopadů evropských zákonů v novém kabátu

• Jak se kontroluje kvalita evropských zákonů

• Délka a efektivita českých insolvencí

• Kvalita justice v ČR a zbytku EU

• Jak je česká justice efektivní ve srovnání se zbytkem EU?

• Srovnávání nezávislosti justice v EU – jak je na tom ČR?

• Evropská unie přestává regulovat, začíná „refitovat“

• Fitness a REFIT aneb recepty na lepší kondici evropských zákonů

• Boj s přebujelou legislativou na britský způsob

Jak vytvářet kvalitní zákony:

• Hodnocení účinků existujících zákonů před přijetím zákonů nových

• Rovnost či nerovnost příležitostí? Regulovat nebo nechat být?

• Sociálně spravedlivá pravidla v době digitální

• Jak účinně konzultovat návrhy právních předpisů?

• Kdy a jak využít v právu behaviorální studie zkoumající lidské chování?

• Nové trendy v EU: pravidla založená na lidském chování

• Proč máme blbé zákony?

• Vytváření kvalitních právních předpisů - zhodnocení, jak na tom jsme

• Jak předcházet obcházení zákonů?

• Jak zlepšit srozumitelnost zákonů?

• Jak ovlivnit evropské zákony?

• Když reguluje Unie aneb lepší pravidla pro Evropu

• Jak vytvořit pravidla, která lidem rozumí?

• Dobrý zákon v deseti krocích

• Jak psát kvalitní zákony

• Nepsat zákony pro kočku

• Proč nelze přestat vytvářet nové zákony?

• Jak psát zákony, aby se používaly?

• Jak vytvořit pravidla, aby trh fungoval?

• Proč trh nefunguje a je třeba přijmout pravidla?

• Kdy trh nefunguje a je třeba přijmout pravidla?

Chytrá pravidla proti klamavým praktikám:

• Jak se bránit proti zakázaným zneužívajícím klauzulím ve spotřebitelských smlouvách?

• Spotřebitelské smlouvy nesmí být nepřiměřené a zjevně nevyvážené

• Podnikatel informuje spotřebitele jasně a srozumitelně…

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST TŘETÍ – ZKRATKY A ZKRATY V UVAŽOVÁNÍ

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST DRUHÁ – NEPODLOŽENÉ DOMNĚNKY

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST PRVNÍ – POKŘIVENÉ PREFERENCE

• Chytrá pravidla aneb pošťouchnutí místo zákazu

Srozumitelnost práva v prostoru a čase:

• Právní nejistota, její zdroje a důsledky

• Srozumitelnost práva v praxi: co je to podíl a jak ho registrovat?

• Srozumitelnost práva v návrhu programového prohlášení vlády 2017

• (R)evoluce ve srozumitelnosti práva

• Právo s rozumem aneb s-rozum-(m)itelnost práva

• VeKLEP aneb příprava zákonů konečně on-line

• Zákaz zneužití práva

• Co znamená srozumitelnost práva?

• Jak zabránit devalvaci práva?

• Jak změřit srozumitelnost práva?

• Jak mohou pravidla vývoje softwaru pomoci zjednodušit právo?

• Právo jako kód

• Srozumitelnost práva ve Spojených státech

• (Britské) právo přístupné online všem

• Britský model „dobrého práva“ aneb jak na to jdou za Kanálem

• Jak učinit právo (ne)srozumitelným aneb historky z praxe

• Srozumitelnost práva v podání Ústavního soudu

• Srozumitelnost a předvídatelnost zákonů v ČR aneb proč to u nás nejde?

• Zásada srozumitelnosti a právní jistoty v evropském právu

• Zásada srozumitelnosti práva v zahraničí

• Evropský soud pro lidská práva vyžaduje srozumitelnost práva

• Věčný boj za srozumitelnost práva aneb krátký pohled do historie

• Zásada srozumitelnosti práva ve Francii

Právní principy:

• Nezávislost a nestrannost soudů: kritéria štrasburského soudu