Obor porozumění lidskému chování („behavioural insights“) se snaží shromáždit poznatky z různých vzájemně propojených akademických disciplín od behaviorální ekonomiky, přes psychologii až po sociální antropologii a pochopit, jak se jednotlivec v praxi rozhoduje či jak reaguje v situaci, kdy má možnost volby. Praktického využití se dočkal poprvé v roce 2010.
Tým pro porozumění lidskému chování (Behavioural Insights Team)*. Tehdy byl ve Velké Británii vytvořen speciální tým odborníků za účelem tvorby pravidel založených na poznatcích z oboru porozumění lidskému chování. Tento tým je dnes světovým lídrem v poskytování pomoci veřejným institucím. Jde o původně neziskovou organizaci poskytující veřejné služby pro Úřad britského premiéra. Její služby jsou však stále více a více žádány i v jiných zemích mimo hranice Spojeného království.
Jak díky správnému pochopení lidských reakcí zvýšit výběr daní o 5%? Správné pochopení lidského jednání umožňuje navrhnout postupy či pravidla, jež jsou sto povzbudit či podpořit přijímání lepších rozhodnutí. Dobře zacílená opatření vedou k jednoduchým, cenově účinným a často překvapivým výsledkům. Například, návrh pravidla informovat osoby, které dosud nezaplatily daně, o tom, že většina ostatních již zaplatila, vedlo ve Velké Británii ke zvýšení výběru daní o pět procent.
Jakými metodami lze lidské chování pozitivně ovlivnit? Pro vytváření účinných behaviorálně založených pravidel vypracoval britský tým pro porozumění lidského chování metodologii skládající se ze čtyř kroků:
1. V prvním kroku je nutné definovat, čeho chceme navrhovaným opatřením dosáhnout – například je třeba snížit počet osob, které platí daně po lhůtě.
2. Dále je třeba lépe pochopit, jak lidé vnímají a prožívají životní situace vztahující se k chystaným opatřením. Jak jednotlivec reaguje na informaci, že soused již daně zaplatil? Jak se změní daňová disciplína jednotlivce, zjistí-li, že soused objevil způsob, jak se placení daní vyhnout?
3. Pochopení lidských reakcí na předložená fakta umožní ve třetím kroku sestavit seznam opatření, která umožní modifikovat přirozené lidské reakce žádoucím směrem.
4. Nakonec je třeba navržená opatření otestovat v praxi. K tomu jsou využívány náhodně vybrané monitorovací testy schopné ukázat, jak účinné je navržené opatření v porovnání s existujícím stavem. K tomu se využívá metoda nazvaná „Testuj, zjisti a adaptuj“.
Které státy využívají behaviorálních poznatků? Kromě Velké Británie využívá poznatků a zkušeností týmu pro porozumění lidskému chování například Austrálie, konkrétně vláda Nového Jižniího Walesu, které týmu pomáhá zkoumat, zda opatření, která se dříve osvědčila v Británii, mají stejný pozitivní efekt i zde. Pravidla vycházející z poznatků z výzkumů lidského chování se dále používají v USA. V poslední době je začaly aplikovat i mezinárodní instituce jako OECD nebo Evropská komise**.
Lze nové postupy založené na zkoumání lidského chování zavést i u nás? Cynický pozorovatel by se zeptal možná ostřeji: proč něco podobného u nás už dávno není? Samozřejmě, že přístup založený na behaviorálních poznatcích, by bylo možno zavést i v České republice. Pomohlo by to zjistit na jednu stranu, jaká z opatření jsou nejúčinnější, a na druhou stranu, které právní předpisy jsou neefektivní, a tudíž zbytečné.