spolek pro přístupné a srozumitelné právo

Srozumitelnost práva ve Spojených státech

31. 5. 2015   rubrika: Srozumitelnost práva v prostoru a čase

Byť je právo Spojených států amerických tradičně považováno za právo založené na soudních precedentech, nikoli na psaných zákonech, podařilo se americkému zákonodárci během druhé poloviny 20. století vytvořit nejobsáhlejší zákonnou kodifikaci. Cesta k tomuto vskutku „babylónskému“ dílu byla ovšem trnitá.

První kodifikace. První kodifikaci existujících zákonů ve Spojených státech amerických nařídil Kongres již v roce 1795, ovšem až do roku 1845 byly federální americké zákony zveřejňovány pouze v novinách. Ke kodifikaci federálních zákonů tak došlo až díky práci soukromého bostonského vydavatele Little, Brown & Co., který v témže roce vytvořil první chronologickou sbírku zákonů zvanou Statutes at Large. Chronologické řazení přijatých zákonů ovšem znemožňovalo, jak občanům, tak americkým zákonodárcům, bez větších problémů jaké zákony platí pro jednotlivé oblasti či odvětví.

Neúspěšné pokusy o ucelenou sbírku zákonů. V roce 1848 proto předseda právního výboru Kongresu navrhl, aby byly americké zákony rozčleněny a seřazeny podle oblastí, kterých se týkají, tak aby vytvořily jednotný celek, kde by bylo možno snadno najít veškerá potřebná právní pravidla. Stojí za povšimnutí, že důvodová zpráva, která tento návrh doprovázela, si stěžovala, že „zákony jsou přijímány pod tlakem momentálních okolností. Nejsou-li nesourodé, jsou nejasné, často regulují věcně nesouvisející oblasti a potřebná právní pravidla jsou rozeseta na řadě různých míst, kde jsou nezřídka schována tak důkladně, že je obtížné je vůbec nalézt.“* I tato skutečnost zřejmě přispěla k tomu, že konsolidace tehdy účinných amerických zákonů skončila fiaskem. Komisi, jež tuto konsolidaci prováděla, nezbylo v řadě případů než uzavřít, že „tam, kde několik zákonů upravuje stejnou oblast, avšak odlišným způsobem, není možné říci, jaká pravidla vlastně platí bez toho, aby byl napsán zákon zcela nový.“**

Vznik jednotné sbírky zákonů (U.S. Code). Kodifikační úsilí otců amerického práva však přece jen vyústilo v roce 1875 ve vydání tzv. revidované sbírky amerických zákonů (Revised Statutes of United States), které rozřadilo americké zákony do 70 odvětví. Tato revidovaná sbírka musela ovšem být po třech letech sama revidována pro přílišné množství chyb, jež obsahovala. V důsledku tohoto neúspěchu přešly kodifikační práce na dlouhou dobu zpět na bedra soukromých vydavatelů. Poučen z minula zadal v roce 1926 americký Kongres dvěma těmto soukromým vydavatelům (Westovi a Edvardu Thompsonovi) zakázku na vytvoření sbírky obsahující všechny tehdy platné americké zákony. Výsledek již dopadl lépe, nová sbírka (U.S. Code) organizující americké zákony do 50 oblastí spatřila světlo světa v roce 1927. Nicméně, fakt, že určitý zákon byl obsažen v této sbírce, vytvářel pouze vyvratitelnou domněnku, že takový zákon obsahuje platné právní normy, se stal nemilou komplikací, která nutila ověřovat publikované znění s obsahem zákonů obsažených v původní sbírce Statutes at Large z roku 1848.

U.S. Code dnes. Jestliže originální verze americké sbírky U.S. Code byla publikována v jednom svazku, v roce 2010 čítala již 47 000 stránek obsažených v několika svazcích zabírajících několik sekcí knihovny. Od roku 1974 zajišťuje vydávání sbírky zvláštní úřad Dolní sněmovny amerického Kongresu (Office of the Law Revision Counsel). Tento úřad sbírku aktualizuje, rozhoduje, do jaké z dnešních 54 odvětvových oblastí*** každý nově vydaný zákon zařadit, a upravuje či přidává nové tituly, části či kapitoly do 26 nezávazně definovaných oblastí – do zbylých závazně definovaných oblastí je oprávněn přidávat nové části či kapitoly pouze Kongres, a to ve formě zákona či novely zákona. Aktuální znění U.S. Code lze nalézt na: http://uscode.house.gov

lexperanto


* H.R.Rep.No. 30-671, str.1 (1848)

** William Johnston & Charles P. James, Report of the Commissioners appointed under Act of June 27, 1866, S. Misc. Doc. 101, 40th Congress (2nd sess. 1868).

*** Seznam 50 oblastí americké sbírky zákonů (U.S. Code):

1. Obecná ustanovení
2. Kongres
3. Prezident
4. Vlajka, znak, sídlo vlády a státy
5. Organizace vlády a jejich zaměstnanců
6. Vnitřní bezpečnost
7. Zemědělství
8. Cizinci a státní příslušnost
9. Arbitráž
10. Ozbrojené síly
11. Insolvence
12. Banky a bankovnictví
13. Sčítání lidu
14. Pobřežní stráž
15. Podnikání a obchod
16. Uchování zdrojů CONSERVATION
17. Autorské právo
18. Zločiny a trestní řízení
19. Cla
20. Školství
21. Potraviny a léky
22. Vnější vztahy a jednání navenek
23. Dálnice
24. Nemocnice a ústavy
25. Indiáni
26. Daňové předpisy
27. Omamné látky
28. Soudnictví a soudní řízení
29. Zaměstnanost
30. Naleziště nerostů a těžba
31. Peníze a finančnictví
32. Národní garda
33. Navigace a vodní cesty
34. ---
35. Patenty
36. Vlastenecké a národní obřady, ceremonie a organizace
37. Mzda a příplatky ozbrojených služeb
38. Veteránské výsluhy
39. Poštovní služby
40. Veřejné budovy, majetek a díla
41. Veřejné zakázky
42. Veřejné zdravotnictví a sociální služby
43. Veřejné prostory
44. Veřejné publikace a dokumenty
45. Železnice
46. Lodní plavba
47. Telekomunikace
48. Teritoria a vzdálené oblasti
49. Doprava
50. Válka a národní obrana
51. Národní a komerční vesmírné programy
52. Hlasování a volby
53. [vyhrazeno]
54. Služby národních parků a související programy


Desatero přístupného a srozumitelného práva

  1. Právo musí být přístupné.
  2. Právo musí být srozumitelné.
  3. Zákony musí být smysluplné a zdůvodněné.

Celé desatero zde.

Anketa Ad absurdum

Narazili jste na nesrozumitelný text zákona či rozhodnutí?

Pošlete nám ho!

Články v rubrikách

Srozumitelným právem proti byrokracii:

• Zatím neexistující evidence malých a středních podniků

• Rozkrývání vlastnických struktur a skutečných majitelů u malých a středních podniků

• Praktické těžkosti při rozkrývání vlastnických struktur

• Chytím tě, až budu chtít aneb boj s netransparentností vlastnických struktur

• Inteligentní, srozumitelné a jednoduché hledání skutečných majitelů

• Právně nejisté hledání skutečných majitelů právnických osob

• Jak právo pomáhá inovacím?

• Jak právo brání inovacím a jak tomu zabránit?

• Posuzování potřebnosti a dopadů evropských zákonů v novém kabátu

• Jak se kontroluje kvalita evropských zákonů

• Délka a efektivita českých insolvencí

• Kvalita justice v ČR a zbytku EU

• Jak je česká justice efektivní ve srovnání se zbytkem EU?

• Srovnávání nezávislosti justice v EU – jak je na tom ČR?

• Evropská unie přestává regulovat, začíná „refitovat“

• Fitness a REFIT aneb recepty na lepší kondici evropských zákonů

• Boj s přebujelou legislativou na britský způsob

Jak vytvářet kvalitní zákony:

• Chytrá pravidla pro dekádu 2020

• Metoda „pošťouchnutí“ aneb jak správně využít lidskou iracionalitu při tvorbě pravidel

• Chytrá pravidla ve Francii

• Chytrá pravidla v USA

• Hodnocení účinků existujících zákonů před přijetím zákonů nových

• Rovnost či nerovnost příležitostí? Regulovat nebo nechat být?

• Sociálně spravedlivá pravidla v době digitální

• Jak účinně konzultovat návrhy právních předpisů?

• Kdy a jak využít v právu behaviorální studie zkoumající lidské chování?

• Nové trendy v EU: pravidla založená na lidském chování

• Proč máme blbé zákony?

• Vytváření kvalitních právních předpisů - zhodnocení, jak na tom jsme

• Jak předcházet obcházení zákonů?

• Jak zlepšit srozumitelnost zákonů?

• Jak ovlivnit evropské zákony?

• Když reguluje Unie aneb lepší pravidla pro Evropu

• Jak vytvořit pravidla, která lidem rozumí?

• Dobrý zákon v deseti krocích

• Jak psát kvalitní zákony

• Nepsat zákony pro kočku

• Proč nelze přestat vytvářet nové zákony?

• Jak psát zákony, aby se používaly?

• Jak vytvořit pravidla, aby trh fungoval?

• Proč trh nefunguje a je třeba přijmout pravidla?

• Kdy trh nefunguje a je třeba přijmout pravidla?

Chytrá pravidla proti klamavým praktikám:

• Jak se bránit proti zakázaným zneužívajícím klauzulím ve spotřebitelských smlouvách?

• Spotřebitelské smlouvy nesmí být nepřiměřené a zjevně nevyvážené

• Podnikatel informuje spotřebitele jasně a srozumitelně…

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST TŘETÍ – ZKRATKY A ZKRATY V UVAŽOVÁNÍ

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST DRUHÁ – NEPODLOŽENÉ DOMNĚNKY

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST PRVNÍ – POKŘIVENÉ PREFERENCE

• Chytrá pravidla aneb pošťouchnutí místo zákazu

Srozumitelnost práva v prostoru a čase:

• ‚Jako vyvíjet jeden kus bugatti.‘ Legislativa online se opět odkládá, eSbírka se rozjede nejdřív v roce 2024

• Vymahatelnost práva v kontextu rozkrývání vlastnických struktur

• Vymahatelnost jako předpoklad srozumitelnosti práva

• Právní nejistota, její zdroje a důsledky

• Srozumitelnost práva v praxi: co je to podíl a jak ho registrovat?

• Srozumitelnost práva v návrhu programového prohlášení vlády 2017

• (R)evoluce ve srozumitelnosti práva

• Právo s rozumem aneb s-rozum-(m)itelnost práva

• VeKLEP aneb příprava zákonů konečně on-line

• Zákaz zneužití práva

• Co znamená srozumitelnost práva?

• Jak zabránit devalvaci práva?

• Jak změřit srozumitelnost práva?

• Jak mohou pravidla vývoje softwaru pomoci zjednodušit právo?

• Právo jako kód

• Srozumitelnost práva ve Spojených státech

• (Britské) právo přístupné online všem

• Britský model „dobrého práva“ aneb jak na to jdou za Kanálem

• Jak učinit právo (ne)srozumitelným aneb historky z praxe

• Srozumitelnost práva v podání Ústavního soudu

• Srozumitelnost a předvídatelnost zákonů v ČR aneb proč to u nás nejde?

• Zásada srozumitelnosti a právní jistoty v evropském právu

• Zásada srozumitelnosti práva v zahraničí

• Evropský soud pro lidská práva vyžaduje srozumitelnost práva

• Věčný boj za srozumitelnost práva aneb krátký pohled do historie

• Zásada srozumitelnosti práva ve Francii

Právní principy:

• Právo na spravedlivý proces: férově a s rovnými zbraněmi

• Právo na spravedlivý proces: nezávisle a nestranně

• Právo na spravedlivý proces přímo a účinně

• Nezávislost a nestrannost soudů: kritéria štrasburského soudu