spolek pro přístupné a srozumitelné právo

Jak právo brání inovacím a jak tomu zabránit?

30. 6. 2017   rubrika: Srozumitelným právem proti byrokracii

Právo často brání inovacím v rozvoji. Někdy zcela neospravedlnitelně, jindy zcela legitimně, aby chránilo bezpečnost či zdraví člověka nebo jeho životní prostředí. Kdy je to dobře, kdy je to špatně a jak zabránit tomu, aby regulace inovaci bránila?

Regulace jako neospravedlnitelná překážka inovací. Regulace obsažená v právních předpisech bude bránit inovacím především v případě, kdy bude napsána příliš složitě nebo nesrozumitelně. Regulace bude rovněž představovat bariéru pro inovace v případě, že bude příliš restriktivní či málo flexibilní, jinak řečeno příliš těžkopádná. Tak tomu bude zejména v případech, kdy právní předpisy budou přímo předepisovat použití určitého technického či technologického řešení, místo aby stanovily pouze cíle regulace a nechaly jednotlivcům či firmám prostor přijít s vlastními řešeními, jak uvedených cílů dosáhnout. Konečně regulace bude blokovat inovace také v případech, kdy bude neúměrně zvyšovat počáteční náklady lidské aktivity bez ohledu na oblast působnosti. Ve všech uvedených případech budou popsaná právní pravidla z hlediska podpory inovací nelegitimní.

Zásada předběžné opatrnosti. Otázka legitimity z hlediska podpory inovací se již mnohem hůře zodpovídá v případě použití obecné právní zásady předběžné opatrnosti používané především v oblasti práva životního prostředí a bezpečnosti potravinářských či nepotravinářských výrobků. Tato zásada předběžné opatrnosti velmi zjednodušeně předepisuje veřejným orgánům určitou činnosti či výrobek nepovolit nebo zakázat v případě, že není jistota, zda by taková činnost nebo výrobek nemohli představovat riziko pro člověka či životní prostředí. Jinak řečeno, tato zásada de facto nařizuje zákaz činnosti či výrobku, u nějž nemáme dostatek informací o jeho důsledcích. Bohužel taková situace nastává u inovací z podstaty věci velmi často. Informace o důsledcích inovace často není možné získat právě z důvodu, že se jedná o novou činnost či výrobek. Zásada předběžné opatrnosti pak v řadě případů dává veřejným orgánům v podstatě volnou úvahu ohledně toho, zda určitou činnost či výrobek povolit či zakázat. Zásada předběžné opatrnosti by se proto měla aplikovat pouze v případě, že nedostatek informací a možné riziko přetrvává i po posouzení z většiny možných dostupných vědeckých informací a i v takové situaci pouze, je-li to nezbytně nutné a přiměřené.

Negativní externality inovací. Naproti tomu v případě, že inovace mohou vytvářet negativní externality, jež zatěžují třetí osoby, které se na inovaci nepodílejí nebo ji nevyužívají, je přiměřená právní regulace takových externalit a přímo či nepřímo i dané inovace či inovativního procesu zcela legitimní. Tak tomu bude v případě, kdy inovace budou produkovat negativní externality zejména v oblasti životního prostředí (např. inovativní dopravní prostředek, jenž ovšem produkuje rakovinotvorné emise), zdraví a bezpečnosti občanů (např. inovativní aplikace v mobilním telefonu měřící nepřesně tělesné funkce člověka může přimět takového člověka k jednání, jež ohrozí jeho zdraví) nebo ochrany spotřebitelů (např. inovativní prodejní internetová služba, jež znemožňuje spotřebiteli se při znalosti relevantních informací bez nátlaku rozhodnout, zda si zakoupí určitý výrobek či službu).

Jak skloubit regulaci a inovaci? Za prvé, regulace by měla stanovovat cíle a nikoli prostředky k jejímu dosažení: prostředky k dosažení zákonem stanovených cílů by měly být ponechány na výběr jednotlivcům či firmám, a to tak, aby mohli potenciálně použít co nejširší množství prostředků k dosažení uvedených cílů. Za tímto účelem by měly být co nejvíce využívány technické normy, jež by nabízely, avšak závazně nepředepisovaly postup, jakým je možné určitého cíle dosáhnout, například určité úrovně bezpečnosti člověka, a zároveň umožňovaly dosáhnout předepsané úrovně bezpečnosti i jinými prostředky. Za druhé, nově zaváděná pravidla by měla být nejdříve testována na menším vzorku, například regionálně či lokálně, předtím, než jsou uvedeny v platnost na celonárodní či celoevropské úrovni, přičemž poznatky z testovací fáze by měly být zapracovány do finální verze. Za třetí, již vydané zákony by měly podléhat povinnosti zhodnocení dopadů a revize po určité době, například po pěti letech tak, aby bylo možné zjistit, zda tyto zákony naplnily cíle, jež si stanovily, a zda nepotřebují na základě zkušeností s jejich aplikací v prvních letech určitým způsobem upravit.

Lexperanto


Desatero přístupného a srozumitelného práva

  1. Právo musí být přístupné.
  2. Právo musí být srozumitelné.
  3. Zákony musí být smysluplné a zdůvodněné.

Celé desatero zde.

Anketa Ad absurdum

Narazili jste na nesrozumitelný text zákona či rozhodnutí?

Pošlete nám ho!

Články v rubrikách

Srozumitelným právem proti byrokracii:

• Jak právo pomáhá inovacím?

• Jak právo brání inovacím a jak tomu zabránit?

• Posuzování potřebnosti a dopadů evropských zákonů v novém kabátu

• Jak se kontroluje kvalita evropských zákonů

• Délka a efektivita českých insolvencí

• Kvalita justice v ČR a zbytku EU

• Jak je česká justice efektivní ve srovnání se zbytkem EU?

• Srovnávání nezávislosti justice v EU – jak je na tom ČR?

• Zákaz zneužití práva

• Proč máme blbé zákony?

• Evropská unie přestává regulovat, začíná „refitovat“

• Fitness a REFIT aneb recepty na lepší kondici evropských zákonů

• Boj s přebujelou legislativou na britský způsob

Jak vytvářet kvalitní zákony:

• Rovnost či nerovnost příležitostí? Regulovat nebo nechat být?

• Sociálně spravedlivá pravidla v době digitální

• Jak účinně konzultovat návrhy právních předpisů?

• Kdy a jak využít v právu behaviorální studie zkoumající lidské chování?

• Nové trendy v EU: pravidla založená na lidském chování

• Vytváření kvalitních právních předpisů - zhodnocení, jak na tom jsme

• Jak předcházet obcházení zákonů?

• Jak zlepšit srozumitelnost zákonů?

• Jak ovlivnit evropské zákony?

• Když reguluje Unie aneb lepší pravidla pro Evropu

• Jak vytvořit pravidla, která lidem rozumí?

• Dobrý zákon v deseti krocích

• Jak psát kvalitní zákony

• Nepsat zákony pro kočku

• Proč nelze přestat vytvářet nové zákony?

• Jak psát zákony, aby se používaly?

• Jak vytvořit pravidla, aby trh fungoval?

• Proč trh nefunguje a je třeba přijmout pravidla?

• Kdy trh nefunguje a je třeba přijmout pravidla?

Chytrá pravidla proti klamavým praktikám:

• Jak se bránit proti zakázaným zneužívajícím klauzulím ve spotřebitelských smlouvách?

• Spotřebitelské smlouvy nesmí být nepřiměřené a zjevně nevyvážené

• Podnikatel informuje spotřebitele jasně a srozumitelně…

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST TŘETÍ – ZKRATKY A ZKRATY V UVAŽOVÁNÍ

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST DRUHÁ – NEPODLOŽENÉ DOMNĚNKY

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST PRVNÍ – POKŘIVENÉ PREFERENCE

• Chytrá pravidla aneb pošťouchnutí místo zákazu

Srozumitelnost práva v prostoru a čase:

• (R)evoluce ve srozumitelnosti práva

• Právo s rozumem aneb s-rozum-(m)itelnost práva

• VeKLEP aneb příprava zákonů konečně on-line

• Co znamená srozumitelnost práva?

• Jak zabránit devalvaci práva?

• Jak změřit srozumitelnost práva?

• Jak mohou pravidla vývoje softwaru pomoci zjednodušit právo?

• Právo jako kód

• Srozumitelnost práva ve Spojených státech

• (Britské) právo přístupné online všem

• Britský model „dobrého práva“ aneb jak na to jdou za Kanálem

• Jak učinit právo (ne)srozumitelným aneb historky z praxe

• Srozumitelnost práva v podání Ústavního soudu

• Srozumitelnost a předvídatelnost zákonů v ČR aneb proč to u nás nejde?

• Zásada srozumitelnosti a právní jistoty v evropském právu

• Zásada srozumitelnosti práva v zahraničí

• Evropský soud pro lidská práva vyžaduje srozumitelnost práva

• Věčný boj za srozumitelnost práva aneb krátký pohled do historie

• Zásada srozumitelnosti práva ve Francii