spolek pro přístupné a srozumitelné právo

Zatím neexistující evidence malých a středních podniků

7. 11. 2019   rubrika: Srozumitelným právem proti byrokracii

Celý problém určení statusu malých a středních podniků je spjat jak jinak, než s penězi, myšleno ve smyslu „mám či nemám před sebou malý nebo střední podnik“? A můžu mu dotaci vyplatit či nikoli? Kéž by byli zapsáni v nějakém rejstříku. Definice malých a středních podniků je složitá a lámou si s ní hlavu nejen subjekty samotné, nýbrž i veřejné orgány.* V rámci komentáře k jedné mediální kauze uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, že na rozdíl od dřívější doby (rok 2007) jsou již několik let malé, střední i velké podniky evidovány ve speciálním systému EU, který odhalí vlastnickou strukturu firem.** Více detailů k tomuto prohlášení však nenajdeme.

 Ruční ověřování malých a středních podniků. Podle dostupných informací kontroluje statut malého a středního podniku kupříkladu Evropská chemická agentura (ECHA).*** Činí tak manuálně, bez asistence jakéhokoli automatického systému a pouze na základě údajů poskytnutých od žadatelů. Nejde však o jediný subjekt, který kontroluje statut malých a středních podniků pomocí rozkrývání vlastnických struktur. Pokud se přesuneme zpět do České republiky, ručně rozkrývají vlastnické struktury pomocí příručky**** kupříkladu některé veřejné orgány jako UOHS či vyšší stupně státních zastupitelství.     

 Automatizovaný systém Arachne a databáze Orbis. Pokud jde o automatizované systémy, již několik let slouží národním i unijním orgánům systém Arachne. Funguje od programovacího období 2014-2020. Mohlo by se tedy z časového hlediska jednat o onen speciální systém EU zmiňovaný ministryní Dostálovou. O co přesně jde a jak funguje? Jde o nástroj vytvořený Evropskou komisí pro automatizovanou kontrolu, prevenci a odhalování podvodů týkající se využívání evropských fondů. Pro hledání informací o vlastnických strukturách a konečných majitelích ji pomáhá propojení s databází Orbis. Ta obsahuje například informace o adrese společnosti, její velikosti a typu, o jejích společnících, ostatních zainteresovaných osobách a jejích dceřiných společnostech. Informace čerpá z veřejně přístupných rejstříků.

 Relevantnost a použitelnost uložených informací. První otázkou je, jaké a jak relevantní informace se vůbec z veřejných registrů dají získat? Odpověď je prostá. Pouze takové, které ke zveřejňování předvídá ta která národní legislativa. Jiné údaje z registru nedostanete, a tudíž se neobjeví ani v databázi Orbis. Informace o přímých vlastnících mohou obsahovat i výroční zprávy společností. Kupříkladu v České republice však asi 80 % společností nezveřejňuje výroční zprávy a účetní závěrky a rejstříkové soudy po nich zveřejnění konzistentně nevynucují. To pak činí z Orbisu a Arachne neúplný a neaktuální systém, který mohou veřejným orgánům poskytnout pouze „hrubé“ informace o vlastnické struktuře, bez možného důkazního využití v soudním řízení.*****   

 (Ne)využitelnost pro malé a střední podniky. Pokud jde o vazbu na malé a střední podniky, výše uvedené výroční zprávy, za podmínky, že je společnost v rejstříku zveřejní, obsahují kupříkladu informace o počtu zaměstnanců. To je údaj pro definici takového podniku sice nezbytný, nikoli však jediný. Mnohem složitější část „skládanky“ známé jako definice malého a středního podniku k rozkrytí na veřejný orgán teprve čeká. A nejde o nic „jednoduššího“ než o rozlišení podniků na nezávislé, partnerské a propojené. A byť databáze Orbis obsahuje rovněž informace o spřízněných osobách, s ohledem na výše uvedené (neúplnost a neaktuálnost informací) je celá databáze Orbis pro řádnou kontrolu statutu malého a středního podniku prakticky nevyužitelná. 

 (Zatím) neexistující evidence malých a středních podniků. Zatím neexistující speciální systém evidující malé a střední podniky sebou obecně nese jak vysoké administrativní náklady na ruční rozkrývání, tak i nízkou právní jistotu zejména pro žadatele o dotace. Často vyústí až k nepříjemným a dlouho se táhnoucím soudním kauzám, jako je třeba český evergreen „Čapí hnízdo“. Pokud tedy nechceme mít nadále strukturální problémy s určováním statutu malého a středního podniku, jedinou možností je zavedení elektronického systému certifikace vlastnických struktur až po skutečné majitele popsaného v dřívějším příspěvku.*

Lexperanto


* Podrobněji srov. Rozkrývání vlastnických struktur a skutečných majitelů u malých a středních podniků, 17. 5. 2019, Lexperanto, http://lexperanto.cz/clanky/detail/634-rozkryvani-vlastnickych-struktur-a-skutecnych-majitelu-u-malych-a-strednich-podniku
** Srov. Dostálová je bytostně přesvědčena, že Čapí hnízdo nebyl trestný čin: Forum 24, 22. 9. 2019 (https://www.forum24.cz/dostalova-je-bytostne-presvedcena-ze-capi-hnizdo-nebyl-trestny-cin2/)

*** Srov. https://echa.europa.eu/cs/support/small-and-medium-sized-enterprises-smes

**** Příručka vznikla v rámci projektu Transparency of corporate ownership structures podpořeného z grantu Evropského úřadu pro boj s podvody (OLAF).

***** Srov. Vondráček, O., Rozkrývání vlastnických struktur a skutečných majitelů: překážky a výzvy pro veřejné orgány, Trestní právo, 1/2018, Wolters Kluwer.


Desatero přístupného a srozumitelného práva

  1. Právo musí být přístupné.
  2. Právo musí být srozumitelné.
  3. Zákony musí být smysluplné a zdůvodněné.

Celé desatero zde.

Anketa Ad absurdum

Narazili jste na nesrozumitelný text zákona či rozhodnutí?

Pošlete nám ho!

Články v rubrikách

Srozumitelným právem proti byrokracii:

• Zatím neexistující evidence malých a středních podniků

• Rozkrývání vlastnických struktur a skutečných majitelů u malých a středních podniků

• Praktické těžkosti při rozkrývání vlastnických struktur

• Chytím tě, až budu chtít aneb boj s netransparentností vlastnických struktur

• Inteligentní, srozumitelné a jednoduché hledání skutečných majitelů

• Právně nejisté hledání skutečných majitelů právnických osob

• Jak právo pomáhá inovacím?

• Jak právo brání inovacím a jak tomu zabránit?

• Posuzování potřebnosti a dopadů evropských zákonů v novém kabátu

• Jak se kontroluje kvalita evropských zákonů

• Délka a efektivita českých insolvencí

• Kvalita justice v ČR a zbytku EU

• Jak je česká justice efektivní ve srovnání se zbytkem EU?

• Srovnávání nezávislosti justice v EU – jak je na tom ČR?

• Evropská unie přestává regulovat, začíná „refitovat“

• Fitness a REFIT aneb recepty na lepší kondici evropských zákonů

• Boj s přebujelou legislativou na britský způsob

Jak vytvářet kvalitní zákony:

• Chytrá pravidla pro dekádu 2020

• Metoda „pošťouchnutí“ aneb jak správně využít lidskou iracionalitu při tvorbě pravidel

• Chytrá pravidla ve Francii

• Chytrá pravidla v USA

• Hodnocení účinků existujících zákonů před přijetím zákonů nových

• Rovnost či nerovnost příležitostí? Regulovat nebo nechat být?

• Sociálně spravedlivá pravidla v době digitální

• Jak účinně konzultovat návrhy právních předpisů?

• Kdy a jak využít v právu behaviorální studie zkoumající lidské chování?

• Nové trendy v EU: pravidla založená na lidském chování

• Proč máme blbé zákony?

• Vytváření kvalitních právních předpisů - zhodnocení, jak na tom jsme

• Jak předcházet obcházení zákonů?

• Jak zlepšit srozumitelnost zákonů?

• Jak ovlivnit evropské zákony?

• Když reguluje Unie aneb lepší pravidla pro Evropu

• Jak vytvořit pravidla, která lidem rozumí?

• Dobrý zákon v deseti krocích

• Jak psát kvalitní zákony

• Nepsat zákony pro kočku

• Proč nelze přestat vytvářet nové zákony?

• Jak psát zákony, aby se používaly?

• Jak vytvořit pravidla, aby trh fungoval?

• Proč trh nefunguje a je třeba přijmout pravidla?

• Kdy trh nefunguje a je třeba přijmout pravidla?

Chytrá pravidla proti klamavým praktikám:

• Jak se bránit proti zakázaným zneužívajícím klauzulím ve spotřebitelských smlouvách?

• Spotřebitelské smlouvy nesmí být nepřiměřené a zjevně nevyvážené

• Podnikatel informuje spotřebitele jasně a srozumitelně…

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST TŘETÍ – ZKRATKY A ZKRATY V UVAŽOVÁNÍ

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST DRUHÁ – NEPODLOŽENÉ DOMNĚNKY

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST PRVNÍ – POKŘIVENÉ PREFERENCE

• Chytrá pravidla aneb pošťouchnutí místo zákazu

Srozumitelnost práva v prostoru a čase:

• ‚Jako vyvíjet jeden kus bugatti.‘ Legislativa online se opět odkládá, eSbírka se rozjede nejdřív v roce 2024

• Vymahatelnost práva v kontextu rozkrývání vlastnických struktur

• Vymahatelnost jako předpoklad srozumitelnosti práva

• Právní nejistota, její zdroje a důsledky

• Srozumitelnost práva v praxi: co je to podíl a jak ho registrovat?

• Srozumitelnost práva v návrhu programového prohlášení vlády 2017

• (R)evoluce ve srozumitelnosti práva

• Právo s rozumem aneb s-rozum-(m)itelnost práva

• VeKLEP aneb příprava zákonů konečně on-line

• Zákaz zneužití práva

• Co znamená srozumitelnost práva?

• Jak zabránit devalvaci práva?

• Jak změřit srozumitelnost práva?

• Jak mohou pravidla vývoje softwaru pomoci zjednodušit právo?

• Právo jako kód

• Srozumitelnost práva ve Spojených státech

• (Britské) právo přístupné online všem

• Britský model „dobrého práva“ aneb jak na to jdou za Kanálem

• Jak učinit právo (ne)srozumitelným aneb historky z praxe

• Srozumitelnost práva v podání Ústavního soudu

• Srozumitelnost a předvídatelnost zákonů v ČR aneb proč to u nás nejde?

• Zásada srozumitelnosti a právní jistoty v evropském právu

• Zásada srozumitelnosti práva v zahraničí

• Evropský soud pro lidská práva vyžaduje srozumitelnost práva

• Věčný boj za srozumitelnost práva aneb krátký pohled do historie

• Zásada srozumitelnosti práva ve Francii

Právní principy:

• Právo na spravedlivý proces: férově a s rovnými zbraněmi

• Právo na spravedlivý proces: nezávisle a nestranně

• Právo na spravedlivý proces přímo a účinně

• Nezávislost a nestrannost soudů: kritéria štrasburského soudu