Celý problém určení statusu malých a středních podniků je spjat jak jinak, než s penězi, myšleno ve smyslu „mám či nemám před sebou malý nebo střední podnik“? A můžu mu dotaci vyplatit či nikoli? Kéž by byli zapsáni v nějakém rejstříku. Definice malých a středních podniků je složitá a lámou si s ní hlavu nejen subjekty samotné, nýbrž i veřejné orgány.* V rámci komentáře k jedné mediální kauze uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, že na rozdíl od dřívější doby (rok 2007) jsou již několik let malé, střední i velké podniky evidovány ve speciálním systému EU, který odhalí vlastnickou strukturu firem.** Více detailů k tomuto prohlášení však nenajdeme.
Ruční ověřování malých a středních podniků. Podle dostupných informací kontroluje statut malého a středního podniku kupříkladu Evropská chemická agentura (ECHA).*** Činí tak manuálně, bez asistence jakéhokoli automatického systému a pouze na základě údajů poskytnutých od žadatelů. Nejde však o jediný subjekt, který kontroluje statut malých a středních podniků pomocí rozkrývání vlastnických struktur. Pokud se přesuneme zpět do České republiky, ručně rozkrývají vlastnické struktury pomocí příručky**** kupříkladu některé veřejné orgány jako UOHS či vyšší stupně státních zastupitelství.
Automatizovaný systém Arachne a databáze Orbis. Pokud jde o automatizované systémy, již několik let slouží národním i unijním orgánům systém Arachne. Funguje od programovacího období 2014-2020. Mohlo by se tedy z časového hlediska jednat o onen speciální systém EU zmiňovaný ministryní Dostálovou. O co přesně jde a jak funguje? Jde o nástroj vytvořený Evropskou komisí pro automatizovanou kontrolu, prevenci a odhalování podvodů týkající se využívání evropských fondů. Pro hledání informací o vlastnických strukturách a konečných majitelích ji pomáhá propojení s databází Orbis. Ta obsahuje například informace o adrese společnosti, její velikosti a typu, o jejích společnících, ostatních zainteresovaných osobách a jejích dceřiných společnostech. Informace čerpá z veřejně přístupných rejstříků.
Relevantnost a použitelnost uložených informací. První otázkou je, jaké a jak relevantní informace se vůbec z veřejných registrů dají získat? Odpověď je prostá. Pouze takové, které ke zveřejňování předvídá ta která národní legislativa. Jiné údaje z registru nedostanete, a tudíž se neobjeví ani v databázi Orbis. Informace o přímých vlastnících mohou obsahovat i výroční zprávy společností. Kupříkladu v České republice však asi 80 % společností nezveřejňuje výroční zprávy a účetní závěrky a rejstříkové soudy po nich zveřejnění konzistentně nevynucují. To pak činí z Orbisu a Arachne neúplný a neaktuální systém, který mohou veřejným orgánům poskytnout pouze „hrubé“ informace o vlastnické struktuře, bez možného důkazního využití v soudním řízení.*****
(Ne)využitelnost pro malé a střední podniky. Pokud jde o vazbu na malé a střední podniky, výše uvedené výroční zprávy, za podmínky, že je společnost v rejstříku zveřejní, obsahují kupříkladu informace o počtu zaměstnanců. To je údaj pro definici takového podniku sice nezbytný, nikoli však jediný. Mnohem složitější část „skládanky“ známé jako definice malého a středního podniku k rozkrytí na veřejný orgán teprve čeká. A nejde o nic „jednoduššího“ než o rozlišení podniků na nezávislé, partnerské a propojené. A byť databáze Orbis obsahuje rovněž informace o spřízněných osobách, s ohledem na výše uvedené (neúplnost a neaktuálnost informací) je celá databáze Orbis pro řádnou kontrolu statutu malého a středního podniku prakticky nevyužitelná.
(Zatím) neexistující evidence malých a středních podniků. Zatím neexistující speciální systém evidující malé a střední podniky sebou obecně nese jak vysoké administrativní náklady na ruční rozkrývání, tak i nízkou právní jistotu zejména pro žadatele o dotace. Často vyústí až k nepříjemným a dlouho se táhnoucím soudním kauzám, jako je třeba český evergreen „Čapí hnízdo“. Pokud tedy nechceme mít nadále strukturální problémy s určováním statutu malého a středního podniku, jedinou možností je zavedení elektronického systému certifikace vlastnických struktur až po skutečné majitele popsaného v dřívějším příspěvku.*