Právo by mělo být srozumitelné. Nejen zákony samotné, nýbrž i rozhodnutí státních institucí rozhodujících o našich právech a povinnostech. Mnozí jistě namítnou, že v České republice tomu tak často není. Co není, by ale mohlo být. Česká republika musí respektovat rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, a ten srozumitelnost požaduje.
Z čeho plyne a kde je zakotven požadavek na srozumitelnost práva? Evropský soud ve Štrasburku prohlásil již koncem 70. let ve známém rozsudku Sunday Times (a později i mnohokrát potvrdil), že právo musí splňovat tři základní podmínky: dostupnost, srozumitelnost a předvídatelnost následků. Jinými slovy, jednotlivec musí mít možnost disponovat dostatečnými informacemi o zákonech, které se ho týkají. Za „zákon“ pak lze považovat pouze normu formulovanou dostatečně přesně na to, aby člověku umožnila přizpůsobit své chování (s případnou pomocí právního odborníka). Tato předvídatelnost práva nicméně není absolutní. * Konečně je nutno zmínit zásadu vnitřní bezrozpornosti zákona, která spolu s dostupností, srozumitelností a předvídatelností patří mezi základní principy právního státu. A to nejen podle ustálené judikatury štrasburského soudu, ale i českého Ústavního soudu. **
Požadavky „Štrasburku“ na srozumitelnost soudních rozhodnutí. Problematika srozumitelnosti soudních rozhodnutí je v rozhodování štrasburského soudu úzce spjatá s povinností odůvodňovat soudní rozhodnutí. Z jeho ustálené judikatury vyplývá, že povinnost odůvodnění má svůj základ v právu na spravedlivý proces zaručeném v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a svobod. Paradoxně v textu Úmluvy však povinnost odůvodňovat soudní rozhodnutí nenajdeme. *** Plyne ovšem ze soudní judikatury a je důsledkem práva být slyšen soudem. Povinnost odůvodnění je zárukou před svévolným rozhodováním a jen řádně odůvodněné rozhodnutí naplňuje zásadu spravedlivého řízení.
Nový přístup ke srozumitelnosti – rozsudek Taxquet. Nedávný rozsudek štrasburského soudu ve věci Taxquet z ledna 2009 přináší nový posun v otázce srozumitelnosti soudních rozhodnutí. Soud zásadně rozšiřuje pohled na to, jak by soudní rozhodnutí měla být odůvodněna. Jde o výraznou změnu oproti dřívějšku, kdy soud více dbal na formální stránku odůvodnění, tedy na to, zda byly naplněny zákonné požadavky a odůvodnění se vypořádalo s námitkami účastníků.
Srozumitelnost pro všechny? Nově k naplnění požadavku spravedlivého řízení zaručeného Úmluvou musí být soudní rozhodnutí srozumitelné natolik, aby ho mohl pochopit nejen účastník řízení, nýbrž i veřejnost.**** Nesrozumitelné rozhodnutí lze totiž jen obtížně pochopit, a jak ten, kterého se týká, tak i veřejnost budou mít problém se s takovým rozhodnutím ztotožnit. Nově formulovaný požadavek na obecnou srozumitelnost rozhodnutí, je proto dobrou zprávou nejen pro účastníky řízení, ale i pro celou veřejnost. Teď jde jen o to, aby byl co nejvíce uplatňován v praxi...