spolek pro přístupné a srozumitelné právo

Právo s rozumem aneb s-rozum-(m)itelnost práva

2. 9. 2016   rubrika: Srozumitelnost práva v prostoru a čase

Aby člověk mohl rozum při uplatňování práva používat, musí především rozum mít - toť ona „mitelnost“ druhá část slova srozum-(m)itelnost. Kdo rozum nemá, nemůže ho ani používat. Nesvéprávné jedince - ať už z důvodu nízkého věku nebo nedostatku rozumových schopností - proto právo z oblasti své působnosti vylučuje. Co však znamená používat právo s rozumem tedy srozumitelně?

Tvořit právo s rozumem. Srozumitelnost práva požaduje, aby zákony a právní předpisy byly dostatečně kvalitní, a to jak obsahově, tak procesně: ani zákonodárce, ani veřejné úřady proto nemohou právní předpisy tvořit libovolně, ale musí se, kromě jiného, řídit hledisky transparentnosti, přístupnosti a jasnosti*. Zákon proto jak z hlediska formy, tak co do obsahu musí být předvídatelným konzistentním pramenem práva**. Ne vše, co je oblečeno do pláště zákona, resp. co se nazývá zákonem, skutečně zákonem je. Tento obecný požadavek má i velice praktický následek: nebyl-li zákon vytvořen předepsaným způsobem nebo z jeho obsahu nelze seznat, co požaduje, je možné domáhat se u soudu, aby daný zákon předložil k posouzení Ústavnímu soudu, který ho může z těchto důvodů zrušit. Jedná-li se například o jiný předpis než zákon (tzv. opatření obecné povahy – není právním předpisem ani rozhodnutím), může totéž učinit Nejvyšší správní soud.

Vykládat právo s rozumem. Existuje-li právní předpis, který byl vytvořen s rozumem, je nutné takový předpis s rozumem i vykládat. To znamená nejen zjistit smysl právního předpisu ze slov, které obsahuje, ale i pochopit jeho skutečný obsah. „Gramatické znění zákonného ustanovení představuje pouze prvotní způsob, jak se přiblížit ke skutečnému obsahu dané právní normy, a pro jeho zjištění je proto nutno vycházet též z jeho účelu, okolností jeho vzniku, systematických souvislostí a v neposlední řadě z obvyklých výkladových principů.“***

S rozumem neznamená formalisticky a bezhodnotově. Vykládat právní předpisy s rozumem znamená interpretovat je nikoli přepjatě formalisticky, ale s přihlédnutím k základním společenským hodnotám, zejména těm obsaženým v Ústavě a v závazných mezinárodních smlouvách. Ústava i zákony nejsou založeny na hodnotové neutralitě, nejsou jen pouhým vymezením institucí a procesů, ale včleňují do svého textu i určité regulativní ideje, vyjadřující základní nedotknutelné hodnoty demokratické společnosti. Není-li možné vykládat právní předpisy v souladu s těmito požadavky, protože je zákon v rozporu s Ústavou nebo mezinárodní smlouvou o základních lidských právech a svobodách, lze se domáhat jeho zrušení (opět u Ústavního soudu) či přednostně použít mezinárodní smlouvu***** Vedle základních demokratických hodnot musí brát rozumný výklad i v úvahu i hodnoty uvedené v právu Evropské unie, například zásadu volného pohybu v rámci EU, a rovněž v závazných mezinárodních smlouvách. Není-li to možné, mají unijní předpisy a závazné mezinárodní smlouvy přednost před českými právními předpisy, a je nutné přímo použít je nikoli české předpisy. ******

Používat právo s rozumem. Konečně používat právo s rozumem neznamená obcházet ho. Znamená to používat ho v souladu s požadavkem rozumného uspořádání společenských vztahů. Nejvyšší správní soud v této souvislosti uvedl, že „právo musí předkládat svým adresátům racionální vzorce chování, tedy takové vzorce, které slouží k rozumnému uspořádání společenských vztahů. To je příkaz nejen pro zákonodárce, ale i pro adresáty právních norem a orgány, které tyto právní normy autoritativně interpretují a aplikují; smyslu práva jako takového odpovídá pouze takový výklad textu právního předpisu, který takové uspořádání vztahů ve společnosti respektuje. Výklad, který by – při existenci několika různých interpretačních alternativ – racionalitu uspořádání společnosti pomíjel, nelze považovat za správný a závěr, k němuž dospívá, potom důsledně vzato nelze považovat ani za existující právo, a to z toho důvodu, že se příčí základnímu smyslu práva.“ *******

Lexperanto


* Sp. zn. Pl. ÚS 24/99 ze dne 23. 5. 2000 (N 73/18 SbNU 135; 167/2000 Sb.).
** Sp. zn. Pl. ÚS 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.).
*** Pl.ÚS-st. 42/15 ze dne 8. 10. 2015, 290/2015 Sb.
**** Pl.ÚS-st. 16/02 ze dne 14. 1. 2003, ST 16/29 SbNU 433.
***** Sp. zn. Pl. ÚS 19/93, nález ze dne 21. 12. 1993 (N 1/1 SbNU 1; 14/1994 Sb.); nález ÚS sp. zn. Pl. ÚS 36/01 z 25.6.2002.
****** Sp. zn. Pl. ÚS 50/04, nález ÚS z 8. 3. 2006, č. 154/2006 Sb.
******* Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 Afs 57/2015 – 120 ze dne 15. října 2015.


Desatero přístupného a srozumitelného práva

  1. Právo musí být přístupné.
  2. Právo musí být srozumitelné.
  3. Zákony musí být smysluplné a zdůvodněné.

Celé desatero zde.

Anketa Ad absurdum

Narazili jste na nesrozumitelný text zákona či rozhodnutí?

Pošlete nám ho!

Články v rubrikách

Srozumitelným právem proti byrokracii:

• Jak právo pomáhá inovacím?

• Jak právo brání inovacím a jak tomu zabránit?

• Posuzování potřebnosti a dopadů evropských zákonů v novém kabátu

• Jak se kontroluje kvalita evropských zákonů

• Délka a efektivita českých insolvencí

• Kvalita justice v ČR a zbytku EU

• Jak je česká justice efektivní ve srovnání se zbytkem EU?

• Srovnávání nezávislosti justice v EU – jak je na tom ČR?

• Zákaz zneužití práva

• Proč máme blbé zákony?

• Evropská unie přestává regulovat, začíná „refitovat“

• Fitness a REFIT aneb recepty na lepší kondici evropských zákonů

• Boj s přebujelou legislativou na britský způsob

Jak vytvářet kvalitní zákony:

• Rovnost či nerovnost příležitostí? Regulovat nebo nechat být?

• Sociálně spravedlivá pravidla v době digitální

• Jak účinně konzultovat návrhy právních předpisů?

• Kdy a jak využít v právu behaviorální studie zkoumající lidské chování?

• Nové trendy v EU: pravidla založená na lidském chování

• Vytváření kvalitních právních předpisů - zhodnocení, jak na tom jsme

• Jak předcházet obcházení zákonů?

• Jak zlepšit srozumitelnost zákonů?

• Jak ovlivnit evropské zákony?

• Když reguluje Unie aneb lepší pravidla pro Evropu

• Jak vytvořit pravidla, která lidem rozumí?

• Dobrý zákon v deseti krocích

• Jak psát kvalitní zákony

• Nepsat zákony pro kočku

• Proč nelze přestat vytvářet nové zákony?

• Jak psát zákony, aby se používaly?

• Jak vytvořit pravidla, aby trh fungoval?

• Proč trh nefunguje a je třeba přijmout pravidla?

• Kdy trh nefunguje a je třeba přijmout pravidla?

Chytrá pravidla proti klamavým praktikám:

• Jak se bránit proti zakázaným zneužívajícím klauzulím ve spotřebitelských smlouvách?

• Spotřebitelské smlouvy nesmí být nepřiměřené a zjevně nevyvážené

• Podnikatel informuje spotřebitele jasně a srozumitelně…

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST TŘETÍ – ZKRATKY A ZKRATY V UVAŽOVÁNÍ

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST DRUHÁ – NEPODLOŽENÉ DOMNĚNKY

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST PRVNÍ – POKŘIVENÉ PREFERENCE

• Chytrá pravidla aneb pošťouchnutí místo zákazu

Srozumitelnost práva v prostoru a čase:

• (R)evoluce ve srozumitelnosti práva

• Právo s rozumem aneb s-rozum-(m)itelnost práva

• VeKLEP aneb příprava zákonů konečně on-line

• Co znamená srozumitelnost práva?

• Jak zabránit devalvaci práva?

• Jak změřit srozumitelnost práva?

• Jak mohou pravidla vývoje softwaru pomoci zjednodušit právo?

• Právo jako kód

• Srozumitelnost práva ve Spojených státech

• (Britské) právo přístupné online všem

• Britský model „dobrého práva“ aneb jak na to jdou za Kanálem

• Jak učinit právo (ne)srozumitelným aneb historky z praxe

• Srozumitelnost práva v podání Ústavního soudu

• Srozumitelnost a předvídatelnost zákonů v ČR aneb proč to u nás nejde?

• Zásada srozumitelnosti a právní jistoty v evropském právu

• Zásada srozumitelnosti práva v zahraničí

• Evropský soud pro lidská práva vyžaduje srozumitelnost práva

• Věčný boj za srozumitelnost práva aneb krátký pohled do historie

• Zásada srozumitelnosti práva ve Francii