spolek pro přístupné a srozumitelné právo

Srovnávání nezávislosti justice v EU – jak je na tom ČR?

30. 9. 2016   rubrika: Srozumitelným právem proti byrokracii

Co je v kostce „EU Justice Scoreboard“? EU Justice Scoreboard*, což můžeme do češtiny přeložit jen obtížně jako jakousi „výsledkovou tabuli“, poskytuje komparativní přehled, pokud jde o účinnost, kvalitu a nezávislost soudních systémů v Evropské unii. Jejím smyslem je zlepšit fungování justičních systémů v zemích EU. Toho chce dosáhnout porovnáním objektivních dat ohledně účinnosti, kvality a nezávislosti jednotlivých národních justičních systémů. Statistika sice nuda je, má však cenné údaje – to ví každé malé děcko.  Pojďme se tedy podívat, co všechno EU Justice Scoreboard analyzuje.

Co vše srovnávací analýza zkoumá? První větší oblastí zkoumání je efektivita soudních systémů. V prvé řadě se porovnává délka různých typů soudních řízení (civilních, obchodních, správních). S tím úzce souvisí i porovnávání počtu nevyřešených případů (tzv. nápadu) na počet obyvatel. Druhou oblastí je poměřování kvality soudních systémů. Jak zde EU objektivně poměřuje tuto kvalitu? Kupříkladu monitoruje online dostupnost různých informací o justici pro veřejnost. Kvalita je poměřována i podle rozpočtu, který ten či onen soudní systém alokuje na bezplatnou právní pomoc pro potřebné osoby. Kritériem je ale i stále důležitější oblast elektronizace justice (např. možnost podávat žaloby elektronicky či mít rozsudky k dispozici online). Konečně třetí oblastí, kterou srovnávací analýza EU zkoumá, je nezávislost justice.

Jak lze objektivně měřit nezávislost justice? Nezávislost justice je velmi obtížně uchopitelná oblast. EU Justice Scoreboard se jí proto snaží analyzovat jak ze subjektivního, tak i objektivního pohledu. První pohled je reprezentován výsledky anket veřejného mínění, pokud jde o vnímání nezávislosti justice obecnou veřejností a podnikatelským sektorem. Druhý pohled na věc se zabývá jak otázkou, zda státy mají v rámci soudcovské samosprávy soudní rady nezávislé na jiných složkách státní moci, a jak reálně nezávislí jsou soudci samotní - jak je soudce materiálně zabezpečen, zda může být bez souhlasu přesunut jinam, odvolán apod.

K čemu analýza dospěla? Pokud jde vnímání nezávislosti justice podnikatelským prostředím, sesbíraná data potvrzují, že situace se ve většině států mírně zlepšila nebo zůstala oproti předchozímu roku 2015 na stejných hodnotách. Značné zlepšení je znát ve státech, kde dříve vnímání nezávislosti bylo hodně nízké. Hlavní překážkou více nezávislé justice je u zemí, kde je vnímání nezávislosti nízké, prorůstání ekonomických či politických zájmů. Nejméně k tomu dochází tradičně u skandinávských států, Velké Británie, ale třeba i Estonska; na opačném pólu se nachází Slovensko či Itálie, přičemž Česká republika „leží“ někde uprostřed. Zajímavou pasáží analýzy je i porovnání složení a pravomocí nezávislých soudních rad, kterou v České republice stále nemáme. Vedle klasických pravomocí ustanovovat soudce a zbavovat je „taláru“ mají takové rady jen v několika státech i manažerské funkce (určování počtů soudců na konkrétních soudech, apod.) či možnost rozhodovat o vlastním rozpočtu.  

Jak nezávislá je česká justice? Co vypovídá srovnání justičních systémů v EU o kvalitě soudnictví v ČR, která se na této „výsledkové tabuli“ nachází někde uprostřed? Jsme na tom dobře nebo špatně? Pokud jde o vnímání obecnou veřejností, jsme ve středu tabulky v hodnocení faktoru vnímání nezávislosti - cca polovina Čechů nezávislosti justice věří. U podnikatelů je důvěra v soudní systém nižší, avšak postupně se zlepšuje. Tolik data založená na subjektivních faktorech. Z objektivních dat plyne, že v České republice lze přesouvat či odvolávat soudce bez jejich souhlasu. Daný soudce však má možnost se tomuto postupu bránit a navíc ze Scoreboardu plyne, že při přesunu soudců či jejich odvolávání nedochází ke svévolným excesům. Obrovskou rezervou pak je neexistence soudní rady nezávislé na zbylých složkách moci.** Bez toho ustavení této rady bohužel česká justice nezávislou v pravém slova smyslu nikdy nebude.

Lexperanto


* Viz článek „EU Justice scoreboard“ s odkazy na http://ec.europa.eu/justice/effective-justice/scoreboard/index_en.htm
** K tomu blíže např. příspěvek k dokumentu Nejvyššího soudu nazvanému „Zelená kniha justice“, který mimo jiné odmítá tezi ministra spravedlnosti, že soudcovská rada by měla být pouze poradním orgánem (http://www.ceska-justice.cz/2016/06/nejvyssi-soud-sepsal-zelenou-knihu-justice-soudcovska-rada-nemuze-byt-pouze-poradnim-organem/)


Desatero přístupného a srozumitelného práva

  1. Právo musí být přístupné.
  2. Právo musí být srozumitelné.
  3. Zákony musí být smysluplné a zdůvodněné.

Celé desatero zde.

Anketa Ad absurdum

Narazili jste na nesrozumitelný text zákona či rozhodnutí?

Pošlete nám ho!

Články v rubrikách

Srozumitelným právem proti byrokracii:

• Jak právo pomáhá inovacím?

• Jak právo brání inovacím a jak tomu zabránit?

• Posuzování potřebnosti a dopadů evropských zákonů v novém kabátu

• Jak se kontroluje kvalita evropských zákonů

• Délka a efektivita českých insolvencí

• Kvalita justice v ČR a zbytku EU

• Jak je česká justice efektivní ve srovnání se zbytkem EU?

• Srovnávání nezávislosti justice v EU – jak je na tom ČR?

• Zákaz zneužití práva

• Proč máme blbé zákony?

• Evropská unie přestává regulovat, začíná „refitovat“

• Fitness a REFIT aneb recepty na lepší kondici evropských zákonů

• Boj s přebujelou legislativou na britský způsob

Jak vytvářet kvalitní zákony:

• Rovnost či nerovnost příležitostí? Regulovat nebo nechat být?

• Sociálně spravedlivá pravidla v době digitální

• Jak účinně konzultovat návrhy právních předpisů?

• Kdy a jak využít v právu behaviorální studie zkoumající lidské chování?

• Nové trendy v EU: pravidla založená na lidském chování

• Vytváření kvalitních právních předpisů - zhodnocení, jak na tom jsme

• Jak předcházet obcházení zákonů?

• Jak zlepšit srozumitelnost zákonů?

• Jak ovlivnit evropské zákony?

• Když reguluje Unie aneb lepší pravidla pro Evropu

• Jak vytvořit pravidla, která lidem rozumí?

• Dobrý zákon v deseti krocích

• Jak psát kvalitní zákony

• Nepsat zákony pro kočku

• Proč nelze přestat vytvářet nové zákony?

• Jak psát zákony, aby se používaly?

• Jak vytvořit pravidla, aby trh fungoval?

• Proč trh nefunguje a je třeba přijmout pravidla?

• Kdy trh nefunguje a je třeba přijmout pravidla?

Chytrá pravidla proti klamavým praktikám:

• Jak se bránit proti zakázaným zneužívajícím klauzulím ve spotřebitelských smlouvách?

• Spotřebitelské smlouvy nesmí být nepřiměřené a zjevně nevyvážené

• Podnikatel informuje spotřebitele jasně a srozumitelně…

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST TŘETÍ – ZKRATKY A ZKRATY V UVAŽOVÁNÍ

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST DRUHÁ – NEPODLOŽENÉ DOMNĚNKY

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST PRVNÍ – POKŘIVENÉ PREFERENCE

• Chytrá pravidla aneb pošťouchnutí místo zákazu

Srozumitelnost práva v prostoru a čase:

• (R)evoluce ve srozumitelnosti práva

• Právo s rozumem aneb s-rozum-(m)itelnost práva

• VeKLEP aneb příprava zákonů konečně on-line

• Co znamená srozumitelnost práva?

• Jak zabránit devalvaci práva?

• Jak změřit srozumitelnost práva?

• Jak mohou pravidla vývoje softwaru pomoci zjednodušit právo?

• Právo jako kód

• Srozumitelnost práva ve Spojených státech

• (Britské) právo přístupné online všem

• Britský model „dobrého práva“ aneb jak na to jdou za Kanálem

• Jak učinit právo (ne)srozumitelným aneb historky z praxe

• Srozumitelnost práva v podání Ústavního soudu

• Srozumitelnost a předvídatelnost zákonů v ČR aneb proč to u nás nejde?

• Zásada srozumitelnosti a právní jistoty v evropském právu

• Zásada srozumitelnosti práva v zahraničí

• Evropský soud pro lidská práva vyžaduje srozumitelnost práva

• Věčný boj za srozumitelnost práva aneb krátký pohled do historie

• Zásada srozumitelnosti práva ve Francii