Kvalita je obecně velmi široký pojem. Rovněž kvalita justice se obtížně hodnotí. Každý na ni může mít jiný názor. Podívejme se, jak se k hodnocení kvality justice postavila srovnávací studie soudních systémů v členských státech EU pod názvem „The 2016 EU Justice Scoreboard“*.
Jak měřit kvalitu justice? Efektivní justice vyžaduje rychlá, ale i kvalitní rozhodnutí. Nedostatek kvality soudních rozhodnutí může zvyšovat obchodní rizika pro podnikatele stejně jako omezovat práva a svobody jednotlivců. Byť neexistuje jediný správný způsob, jak kvalitu justice měřit, EU Justice Scoreboard hodnotí kvalitu justice v členských zemích EU podle následujících kritérií: (i) dostupnosti spravedlnosti pro občany i firmy; (ii) adekvátního materiálního a personálního zabezpečení soudů; (iii) intenzitu používání nástrojů monitoringu a hodnocení kvality práce soudců; a konečně (iv) používání standardů kvality na fungování soudů.
Evropská kritéria hodnocení kvality justice. Dostupností spravedlnosti pro občany se předně rozumí dostupnost informací o soudním systému dané země pro její občany. Jinými slovy, občan by měl vědět, na jaký soud se má ve své věci obrátit. Důležitým parametrem je nicméně i to, kolik peněz z rozpočtu je určeno na právní pomoc pro občany, kteří nemají na právní zastoupení peníze, a také, jaký je strop v měsíčním příjmu, kdy ještě stát občanu právní pomoc zdarma zaplatí. Dále sem patří i záležitosti kolem elektronizace justice. Tedy, možnost podat žalobu elektronicky, přístup k rozsudkům online nebo online publikace rozsudků všech soudních instancí. V České republice se kupříkladu situace v elektronizaci justice za poslední léta zlepšila**, stále jsou však ještě na soudech k vidění situace, kdy se vytištěný spis po soudu na jednání převáží v nákupním vozíku místo elektronického zaslání. V neposlední řadě má mezi kritérii hodnocení kvality justice své místo i přístup k alternativnímu řešení sporů. Sem patří zejména mediace a smír. Ty jsou nejvíce používané v občanskoprávních a obchodních sporech, naopak již méně v kauzách pracovních.
Důležité jsou zdroje. Pro kvalitu justice jsou rovněž důležité jak finanční, tak i lidské zdroje. Prvním parametrem je, kolik penězdává stát na justici (v přepočtu na hlavu nebo jako procento z HDP). Dále zde máme lidské zdroje. Ty se vždy měří trochu obtížněji. Jako kritéria používá EU Justice Scoreboard počet soudců na 100 tisíc obyvatel a různé variace genderového zastoupení mužů a žen v justici. Hodnocenými parametry jsou rovněž počet advokátů a školení soudců. V oblasti povinného školení pro začínající soudce jsme na tom dobře, stejně jako většina jiných zemí EU. Avšak v návazném studiu je to již mnohem horší. Kupříkladu na evropské právo se školí v průměru méně než 20 % soudců.
Monitorovací a hodnotící mechanismy a standardy kvality. Co si představit pod pojmem monitoring a hodnocení justice? Především tvrdé statistiky, jako jsou například výroční zprávy o fungování soudnictví či jednotlivých soudů či měření délky řízení, nebo pomocí „měkčích“ forem, jako jsou například průzkumy mínění ohledně spokojenosti s fungováním justice z pohledu právních profesionálů i jejich uživatelů. V České republice bohužel zatím takové průzkumy neproběhly, a tudíž nemůžeme v tomto ohledu srovnávat českou justici se soudními systémy jiných zemí EU. Zavedení standardů v justici by mělo vést rovněž k její vyšší kvalitě a vést ke snižování počtu tzv. soudních nedodělků. Ze studie EU Justice Scoreboard vyplývá, že standardy na boj proti nedodělkům má méně než polovina států EU. Česká republika mezi ně patří. Konkrétně chybí standardy pro měření trvání nedodělanými soudními případy: nedefinuje se například, jak „starý“ nedodělek je ještě únosný a jaký už nikoli; též chybí počítačové propojení, které by usnadňovalo nakládání s déle trvajícími případy putujícími mezi různými vnitrostátními soudy.