Otázka rovnosti či nerovnosti příležitostí byla vždy hlavně teoretickou otázkou. Nyní studie Evropské komise o sociální spravedlnosti ve společnosti* přichází se současnými relevantními empirickými poznatky. U tématu rovnosti příležitostí se zaměřuje na tři faktory, a to vzdělání, zdraví a sociální zázemí, a klade si otázku, jaká je příčinná souvislost mezi těmito jevy a rovností či nerovností příležitostí.
Vyšší vzdělání. Pojďme na to vědecky a podívejme se na fakta. Konkrétně byly srovnávány osoby, u nichž alespoň jeden rodič dosáhl vyššího vzdělání s těmi, kteří v rodině nikoho takového neměli. A jak obě zkoumané skupiny dopadly? Výzkumníci došli k zajímavým závěrům. Rovné příležitosti pro obě skupiny byly konstatovány pouze ve Finsku, jehož vzdělávací systém je obecně na vysoké úrovni. Jde však bohužel o výjimku. Zbytek evropských zemí je na tom v rovném přístupu osob ze „vzdělaných“ a „nevzdělaných“ rodin hůře. Naprostým opakem Finska je Itálie. Česká republika je spolu se Slovenskem bohužel v těsném závěsu za Itálií. V průměru pro země EU platí, že ten, kdo má alespoň jednoho z rodičů s vyšším vzděláním, má oproti těm, kteří takového rodiče neměli, dvojnásobnou šanci dosáhnout stejného vzdělání. A co stojí za takovými rozdíly? Genetika zde hraje menší roli.** Pozornost je třeba zaměřit na faktor okolí a na přístup ke zdrojům, což bývá označováno za sociální kapitál.***
Základní gramotnost. Přejděme proto k otázce rovného přístupu k získání základní gramotnosti. Té dosáhlo v EU průměru o 11 % méně osob, jejichž ani jeden rodič sám nedosáhl vyššího vzdělání, než těch ze „vzdělanějších“ rodin. Ještě menšího skóre dosahují děti imigrantů (ať narození ještě v původní zemi nebo již v zemi nové). Ti dosahují základní gramotnosti dokonce o 20 % méně než jedinci z rodin s alespoň jedním s rodičů s vyšším vzděláním. Nutno doplnit, že gramotností je pro účely tohoto výzkumu míněna jak jazyková tak i matematická gramotnost.
Jaký mají vliv rodinné zázemí v dětství na zdraví jednotlivce? Dalším důležitým faktorem, který ovlivňuje přístup na trh práce, je bezesporu zdraví. Z výzkumů vyplývá, že vyrůstat v rodině, kde rodič dosáhl nižšího vzdělání, je velmi pravděpodobně spojeno i s horším zdravotním stavem jedince. Sledujeme však mezi státy EU značné rozdíly. Zatímco v Portugalsku, Polsku či Slovinsku respondenti s rodičem s nižším vzděláním odpovídají dva a půl krát častěji, že mají zdravotní obtíže, u německých a nizozemských respondentů je to mnohem méně. Nutno podotknout, že v tomto průzkumu se Česká republika umístila hned za dvěma posledně citovanými zeměmi. Z výzkumu dále detailněji plyne například následující: respondenti, jejichž rodič nedosáhl vyššího vzdělání, uvedli ve více jak 56 % případů, že trpí zdravotními problémy. Toto procento je ještě o mnoho vyšší, pokud k tomuto faktoru přičteme skutečnost, že jde o dítě imigrantů, a jejich rodina se potýkala s finančními obtížemi. Jedná se konkrétně o 142 % více osob z této skupiny oproti těm, kteří vyrůstali v dobrých podmínkách.
Šokující zjištění? Jak z toho ven? Z výše uvedené analýzy jasně plyne, že faktor vzdělání a zdraví hraje velmi důležitou roli při získávání pracovní příležitostí a u životního uplatnění obecně. Pokud jde o vzdělávání, tuto oblast si řeší členské státy EU samostatně, nicméně i EU hraje určitou roli. Kupříkladu Monitor vzdělávání a odborné přípravy za rok 2017**** realizovaný Evropskou komisí, dokládá, že vnitrostátní vzdělávací systémy stále více podporují začleňování a jejich efektivita se zvyšuje. Jako řešení představuje opatření, díky nimž lze lépe reagovat na sociální potřeby a potřeby trhu práce. Nápomocny mohou být kupříkladu evropské strukturální a investiční fondy, včetně iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí či iniciativy ohledně snižování nerovností v oblasti zdraví.*****