spolek pro přístupné a srozumitelné právo

Rovnost či nerovnost příležitostí? Regulovat nebo nechat být?

20. 11. 2017   rubrika: Jak vytvářet kvalitní zákony

Otázka rovnosti či nerovnosti příležitostí byla vždy hlavně teoretickou otázkou. Nyní studie Evropské komise o sociální spravedlnosti ve společnosti* přichází se současnými relevantními empirickými poznatky. U tématu rovnosti příležitostí se zaměřuje na tři faktory, a to vzdělání, zdraví a sociální zázemí, a klade si otázku, jaká je příčinná souvislost mezi těmito jevy a rovností či nerovností příležitostí.

Vyšší vzdělání. Pojďme na to vědecky a podívejme se na fakta. Konkrétně byly srovnávány osoby, u nichž alespoň jeden rodič dosáhl vyššího vzdělání s těmi, kteří v rodině nikoho takového neměli. A jak obě zkoumané skupiny dopadly? Výzkumníci došli k zajímavým závěrům. Rovné příležitosti pro obě skupiny byly konstatovány pouze ve Finsku, jehož vzdělávací systém je obecně na vysoké úrovni. Jde však bohužel o výjimku. Zbytek evropských zemí je na tom v rovném přístupu osob ze „vzdělaných“ a „nevzdělaných“ rodin hůře. Naprostým opakem Finska je Itálie. Česká republika je spolu se Slovenskem bohužel v těsném závěsu za Itálií. V průměru pro země EU platí, že ten, kdo má alespoň jednoho z rodičů s vyšším vzděláním, má oproti těm, kteří takového rodiče neměli, dvojnásobnou šanci dosáhnout stejného vzdělání. A co stojí za takovými rozdíly? Genetika zde hraje menší roli.** Pozornost je třeba zaměřit na faktor okolí a na přístup ke zdrojům, což bývá označováno za sociální kapitál.***

Základní gramotnost. Přejděme proto k otázce rovného přístupu k získání základní gramotnosti. Té dosáhlo v EU průměru o 11 % méně osob, jejichž ani jeden rodič sám nedosáhl vyššího vzdělání, než těch ze „vzdělanějších“ rodin. Ještě menšího skóre dosahují děti imigrantů (ať narození ještě v původní zemi nebo již v zemi nové). Ti dosahují základní gramotnosti dokonce o 20 % méně než jedinci z rodin s alespoň jedním s rodičů s vyšším vzděláním. Nutno doplnit, že gramotností je pro účely tohoto výzkumu míněna jak jazyková tak i matematická gramotnost.

Jaký mají vliv rodinné zázemí v dětství na zdraví jednotlivce? Dalším důležitým faktorem, který ovlivňuje přístup na trh práce, je bezesporu zdraví. Z výzkumů vyplývá, že vyrůstat v rodině, kde rodič dosáhl nižšího vzdělání, je velmi pravděpodobně spojeno i s horším zdravotním stavem jedince. Sledujeme však mezi státy EU značné rozdíly. Zatímco v Portugalsku, Polsku či Slovinsku respondenti s rodičem s nižším vzděláním odpovídají dva a půl krát častěji, že mají zdravotní obtíže, u německých a nizozemských respondentů je to mnohem méně. Nutno podotknout, že v tomto průzkumu se Česká republika umístila hned za dvěma posledně citovanými zeměmi. Z výzkumu dále detailněji plyne například následující: respondenti, jejichž rodič nedosáhl vyššího vzdělání, uvedli ve více jak 56 % případů, že trpí zdravotními problémy. Toto procento je ještě o mnoho vyšší, pokud k tomuto faktoru přičteme skutečnost, že jde o dítě imigrantů, a jejich rodina se potýkala s finančními obtížemi. Jedná se konkrétně o 142 % více osob z této skupiny oproti těm, kteří vyrůstali v dobrých podmínkách.

Šokující zjištění? Jak z toho ven? Z výše uvedené analýzy jasně plyne, že faktor vzdělání a zdraví hraje velmi důležitou roli při získávání pracovní příležitostí a u životního uplatnění obecně. Pokud jde o vzdělávání, tuto oblast si řeší členské státy EU samostatně, nicméně i EU hraje určitou roli. Kupříkladu Monitor vzdělávání a odborné přípravy za rok 2017**** realizovaný Evropskou komisí, dokládá, že vnitrostátní vzdělávací systémy stále více podporují začleňování a jejich efektivita se zvyšuje. Jako řešení představuje opatření, díky nimž lze lépe reagovat na sociální potřeby a potřeby trhu práce. Nápomocny mohou být kupříkladu evropské strukturální a investiční fondy, včetně iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí či iniciativy ohledně snižování nerovností v oblasti zdraví.*****

Lexperanto


* Whatmakes a fair society?Insights and evidence. European Commission, Joint Research Center (2017).
**Nielsen and Roos, 2015; Jerrim et al., 2014.
***Bourdieu, 1986.
****Vzdělávání a odborná příprava v Evropě: nerovnost je stále problém, Brusel, 9. 11. 2017 (http://europa.eu/rapid/press-release_IP-17-4261_cs.htm)
*****Snižování nerovností v oblasti zdraví v Evropské unii (http://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=6265&langId=)


Desatero přístupného a srozumitelného práva

  1. Právo musí být přístupné.
  2. Právo musí být srozumitelné.
  3. Zákony musí být smysluplné a zdůvodněné.

Celé desatero zde.

Anketa Ad absurdum

Narazili jste na nesrozumitelný text zákona či rozhodnutí?

Pošlete nám ho!

Články v rubrikách

Srozumitelným právem proti byrokracii:

• Jak právo pomáhá inovacím?

• Jak právo brání inovacím a jak tomu zabránit?

• Posuzování potřebnosti a dopadů evropských zákonů v novém kabátu

• Jak se kontroluje kvalita evropských zákonů

• Délka a efektivita českých insolvencí

• Kvalita justice v ČR a zbytku EU

• Jak je česká justice efektivní ve srovnání se zbytkem EU?

• Srovnávání nezávislosti justice v EU – jak je na tom ČR?

• Zákaz zneužití práva

• Proč máme blbé zákony?

• Evropská unie přestává regulovat, začíná „refitovat“

• Fitness a REFIT aneb recepty na lepší kondici evropských zákonů

• Boj s přebujelou legislativou na britský způsob

Jak vytvářet kvalitní zákony:

• Rovnost či nerovnost příležitostí? Regulovat nebo nechat být?

• Sociálně spravedlivá pravidla v době digitální

• Jak účinně konzultovat návrhy právních předpisů?

• Kdy a jak využít v právu behaviorální studie zkoumající lidské chování?

• Nové trendy v EU: pravidla založená na lidském chování

• Vytváření kvalitních právních předpisů - zhodnocení, jak na tom jsme

• Jak předcházet obcházení zákonů?

• Jak zlepšit srozumitelnost zákonů?

• Jak ovlivnit evropské zákony?

• Když reguluje Unie aneb lepší pravidla pro Evropu

• Jak vytvořit pravidla, která lidem rozumí?

• Dobrý zákon v deseti krocích

• Jak psát kvalitní zákony

• Nepsat zákony pro kočku

• Proč nelze přestat vytvářet nové zákony?

• Jak psát zákony, aby se používaly?

• Jak vytvořit pravidla, aby trh fungoval?

• Proč trh nefunguje a je třeba přijmout pravidla?

• Kdy trh nefunguje a je třeba přijmout pravidla?

Chytrá pravidla proti klamavým praktikám:

• Jak se bránit proti zakázaným zneužívajícím klauzulím ve spotřebitelských smlouvách?

• Spotřebitelské smlouvy nesmí být nepřiměřené a zjevně nevyvážené

• Podnikatel informuje spotřebitele jasně a srozumitelně…

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST TŘETÍ – ZKRATKY A ZKRATY V UVAŽOVÁNÍ

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST DRUHÁ – NEPODLOŽENÉ DOMNĚNKY

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST PRVNÍ – POKŘIVENÉ PREFERENCE

• Chytrá pravidla aneb pošťouchnutí místo zákazu

Srozumitelnost práva v prostoru a čase:

• (R)evoluce ve srozumitelnosti práva

• Právo s rozumem aneb s-rozum-(m)itelnost práva

• VeKLEP aneb příprava zákonů konečně on-line

• Co znamená srozumitelnost práva?

• Jak zabránit devalvaci práva?

• Jak změřit srozumitelnost práva?

• Jak mohou pravidla vývoje softwaru pomoci zjednodušit právo?

• Právo jako kód

• Srozumitelnost práva ve Spojených státech

• (Britské) právo přístupné online všem

• Britský model „dobrého práva“ aneb jak na to jdou za Kanálem

• Jak učinit právo (ne)srozumitelným aneb historky z praxe

• Srozumitelnost práva v podání Ústavního soudu

• Srozumitelnost a předvídatelnost zákonů v ČR aneb proč to u nás nejde?

• Zásada srozumitelnosti a právní jistoty v evropském právu

• Zásada srozumitelnosti práva v zahraničí

• Evropský soud pro lidská práva vyžaduje srozumitelnost práva

• Věčný boj za srozumitelnost práva aneb krátký pohled do historie

• Zásada srozumitelnosti práva ve Francii