Po srovnání nezávislosti justice v EU podle „The 2016 EU Justice Scoreboard“* se nyní zaměříme na srovnání její efektivity, zejména z perspektivy české justice. Včasnost soudních rozhodnutí je klíčová k zajištění hladkého fungování celé justice.
Parametry efektivity justice. Mezi hlavní parametry používané v Justice Scoreboard patří délka soudního řízení, rychlost, jakou jsou napadené věci vyřizovány (tzv. clearance rate – poměr mezi počtem vyřešených kauz a napadených věcí) a konečně počet nevyřízených věcí, a to za kalendářní rok. Oproti minulým letům vybízejí čísla z roku 2016 k mírnému optimismu. Ale vše není tak jednoduché, jak se zdá…
Zlepšila se za poslední rok efektivita justice ve státech EU? Pokud jde o sporné občanskoprávní a obchodní věci, efektivita justice se v rámci EU obecně zlepšila. Nicméně v kategorii všech soudních případů, zahrnujících sporná i nesporná řízení (např. rejstříková) i řízení ve správním soudnictví, se situace v řadě sledovaných států EU spíše zhoršila než zlepšila. Pokud jde o rychlost vyřizování věcí, u civilních a obchodních kauz je tento poměr u většiny sledovaných států nad 100 %, což znamená, že případy se nehromadí a soudy si umí rychle poradit i s čerstvě došlými případy. Opačná situace je však bohužel u správních soudů v zemích EU, které jsou zavaleny staršími kauzami, které je limitují v rychlém vyřešení těch nových. Pokud jde o počet nevyřízených případů, v mnoha státech lze sledovat jisté zlepšení u členských států, které se dříve potýkaly s vysokými počty nedodělků.
Specifické oblasti, kde se aplikuje evropské právo. Kromě standardních oblastí národního práva se EU Justice Scoreboard zabývá i rychlostí řešení kauz, při nichž soud aplikuje evropské právo. Jedná se o důležité oblasti, jako jsou zejména hospodářská soutěž, ochrana spotřebitele či práva duševního vlastnictví. Z výzkumu vyplývá, že délka soudního řízení může být velmi variabilní pro různé druhy sporů: jejich délka může například růst v důsledku toho, že pár komplikovaných kauz může velmi zásadně ovlivnit celkovou průměrnou délku řízení. Z výzkumu dále plyne, že spory mezi soukromými subjekty trvají průměrně kratší dobu než spory se státními orgány. Tak kupříkladu pouze v pár státech spory v oblasti ochrany spotřebitele nebo hospodářské soutěže, kde soud přezkoumává rozhodnutí národního orgánu, trvají méně než jeden rok. Česká republika však mezi nimi není (např. u sporů v oblasti elektronických komunikací je to cca 1000 dní).
Jak efektivní je česká justice? Tím se dostáváme k situaci v České republice. Ve většině hodnocení se česká justice pohybuje okolo průměru, např. u délky řízení u občanskoprávních, obchodních i správních kauz. Pokud jde o rychlost řešení věcí, drží se ČR na průměru, přičemž situaci podstatně vylepšuje správní soudnictví. V tabulce sporných civilních a obchodních kauz figurujeme nad 100% hranicí, což znamená, že se neukončené spory mírně hromadí. Na 100 obyvatel tak u nás připadají dvě nevyřešené kauzy. I v novém roce bude tedy v české justici co zlepšovat.