spolek pro přístupné a srozumitelné právo

Sociálně spravedlivá pravidla v době digitální

2. 10. 2017   rubrika: Jak vytvářet kvalitní zákony

Je společnost sociálně (ne)spravedlivá? Rostoucí roztrpčení mnoha skupin obyvatel EU je „vodou na mlýn“ populistickým stranám, kterých stále přibývá. Jak ale uchopit a posoudit spojení sociální „(ne)spravedlnost“? Jedna z posledních studií Evropské komise* se o to pokouší. Zaměřuje se na zkoumání jednoho důležitého hybatele možné frustrace lidí - sociální (ne)spravedlnosti. Smysl pro spravedlnost je pojícím prvkem, který drží společnosti pohromadě.

Co je sociální spravedlnost v kontextu 21. století? Spravedlnost je subjektivním pojmem. Nemá proto cenu ji definovat, protože každý ji vidí jinak. Z hlediska sociální spravedlnosti lze nicméně rozlišovat minimálně tři základní kategorie - nerovnost v příjmech, rovnost příležitostí a sociální spravedlnost v geografickém kontextu. Podívejme se nejdříve na pár empiricky podložených dat ohledně nerovnosti v příjmech ve společnosti.

Rozevřené příjmové nůžky. V mnoha členských státech EU se od poloviny 80. let minulého století markantně zvýšila nerovnost v příjmech. Do roku 2008 se průměrný roční reálný příjem 10 % nejbohatších lidí zvyšoval dva a půl krát rychleji než stejný příjem 10 % těch nejchudších. Z uvedené studie nicméně vyplývá, že se ve stejném období rozdíl v platech zvyšoval uvnitř samotných členských států, zatímco mezi členskými státy se tento rozdíl stíral. Snížení rozdílů v příjmech bylo vypozorováno u všech 27 členských států EU v období před, během a po krizi (2006-2012). Z výzkumů vyplývá, že průměrný příjem 5 % nejchudších v tomto období stoupnul o více než 20 %. Naopak 5 % těch nejbohatších ve stejném období zaznamenalo snížení příjmů přibližně o 5 %. Je zde tedy velký rozdíl v příjmech na opačných koncích příjmové struktury. Z celkového pohledu vyplývá, že z poslední krize získali více ti nejchudší, zatímco nejvíce zasáhla střední a vyšší vrstvu.

Strašák digitalizace a robotizace výroby. Studie se dále zaměřila na digitalizaci a robotizaci jako jednoho z hlavních hybatelů nerovnosti. Vyplývá z ní, že robotizace výroby má vliv spíše na polarizaci v oblasti počtu pracovních míst než výše platů. Změní se totiž struktura pracovních míst. Bude spíše přibývat těch vyžadujících vyšší dovednost zaměstnanců na úkor spíše manuálních prací. Ne však všechny takové pracovní pozice kvůli digitalizaci zaniknou. Týká se to spíše těch rutinních (typicky dělnické práce na pásu), které může právě nahradit robot. Pokud jde o pracovní místa, která jsou sice manuální, ale vyžadují od člověka nějakou intelektuální přidanou hodnotu (nerutinní práce), zde se poptávka zvyšuje. Je to dáno stárnutím populace a zvýšeným zájmem o služby osobního charakteru ze strany bohatší části populace.

Jak jsme na digitalizaci připraveni? Na tomto místě je však třeba zmínit ještě jeden důležitý aspekt, a to digitální gramotnost osob na evropském pracovním trhu. Ta je velmi nerovnoměrně rozdělená. V Evropě je podle výzkumů téměř polovina osob (44,5 %), které disponují buď nízkými, nebo žádnými digitálními dovednostmi. V sedmnácti státech EU je tato situace dokonce ještě horší (např. v Rumunsku celých 74 % populace). Na opačném konci trůní tradičně severské státy. Česká republika se pohybuje těsně pod průměrem EU.

Daně a sociální benefity - cesta k rovným příjmům? Systém přímých daní a sociálních dávek podle analýz v zemích EU značně ovlivňuje výši příjmů. Na jejich stabilizaci mají nicméně větší vliv přímé daně než dávky sociálního zabezpečení či jiné sociální dávky. Na druhou stranu však právě sociální dávky hrají velkou roli u nízkopříjmových domácností. Konečně ze studie plyne, že zavedení programů fiskální konsolidace v důsledku finanční krize zesílilo negativní efekt na disponibilní příjem domácností.

Jak reagovat na problém sociální (ne)spravedlnosti? Za prvé, podle autorů studie je důležité, že empirické studie v tomto ohledu vůbec vznikají. Ukazují totiž na konkrétních ověřitelných číslech (a ne dojmech), jak to s tou sociální spravedlností vlastně je. Díky tomu představují hlavní protizbraň proti současné záplavě dezinformací nejrůznějšího druhu. Za druhé, první obětí větších negativních ekonomických výkyvů, zejména poslední krize, která se však může kdykoli zopakovat, je střední třída. Jakkoli může být systém sociální dávek v rámci zemí EU kritizován v době poslední krize, jak se zdá z uvedených empirických poznatků, se projevil jako funkční záchranná brzda. Naopak absence proticyklických ekonomických stabilizátorů v době ekonomického poklesu má za následek rychlé zvyšování sociální (ne)spravedlnosti. Za třetí, ve společnosti dochází v současné době k velkým strukturálním proměnám, zejména v důsledku digitalizace. Digitalizace bude mít či už má zásadní vliv na pracovní trh a stane se v blízké budoucnosti rozhodujícím faktorem sociální (ne)spravedlnosti. Podmínkou úspěchu na tomto poli je správné nastavení systému vzdělávání. 

Lexperanto


* What makes a fair society? Insights and evidence. European Commission, Joint Research Center (2017).


Desatero přístupného a srozumitelného práva

  1. Právo musí být přístupné.
  2. Právo musí být srozumitelné.
  3. Zákony musí být smysluplné a zdůvodněné.

Celé desatero zde.

Anketa Ad absurdum

Narazili jste na nesrozumitelný text zákona či rozhodnutí?

Pošlete nám ho!

Články v rubrikách

Srozumitelným právem proti byrokracii:

• Jak právo pomáhá inovacím?

• Jak právo brání inovacím a jak tomu zabránit?

• Posuzování potřebnosti a dopadů evropských zákonů v novém kabátu

• Jak se kontroluje kvalita evropských zákonů

• Délka a efektivita českých insolvencí

• Kvalita justice v ČR a zbytku EU

• Jak je česká justice efektivní ve srovnání se zbytkem EU?

• Srovnávání nezávislosti justice v EU – jak je na tom ČR?

• Zákaz zneužití práva

• Proč máme blbé zákony?

• Evropská unie přestává regulovat, začíná „refitovat“

• Fitness a REFIT aneb recepty na lepší kondici evropských zákonů

• Boj s přebujelou legislativou na britský způsob

Jak vytvářet kvalitní zákony:

• Rovnost či nerovnost příležitostí? Regulovat nebo nechat být?

• Sociálně spravedlivá pravidla v době digitální

• Jak účinně konzultovat návrhy právních předpisů?

• Kdy a jak využít v právu behaviorální studie zkoumající lidské chování?

• Nové trendy v EU: pravidla založená na lidském chování

• Vytváření kvalitních právních předpisů - zhodnocení, jak na tom jsme

• Jak předcházet obcházení zákonů?

• Jak zlepšit srozumitelnost zákonů?

• Jak ovlivnit evropské zákony?

• Když reguluje Unie aneb lepší pravidla pro Evropu

• Jak vytvořit pravidla, která lidem rozumí?

• Dobrý zákon v deseti krocích

• Jak psát kvalitní zákony

• Nepsat zákony pro kočku

• Proč nelze přestat vytvářet nové zákony?

• Jak psát zákony, aby se používaly?

• Jak vytvořit pravidla, aby trh fungoval?

• Proč trh nefunguje a je třeba přijmout pravidla?

• Kdy trh nefunguje a je třeba přijmout pravidla?

Chytrá pravidla proti klamavým praktikám:

• Jak se bránit proti zakázaným zneužívajícím klauzulím ve spotřebitelských smlouvách?

• Spotřebitelské smlouvy nesmí být nepřiměřené a zjevně nevyvážené

• Podnikatel informuje spotřebitele jasně a srozumitelně…

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST TŘETÍ – ZKRATKY A ZKRATY V UVAŽOVÁNÍ

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST DRUHÁ – NEPODLOŽENÉ DOMNĚNKY

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST PRVNÍ – POKŘIVENÉ PREFERENCE

• Chytrá pravidla aneb pošťouchnutí místo zákazu

Srozumitelnost práva v prostoru a čase:

• (R)evoluce ve srozumitelnosti práva

• Právo s rozumem aneb s-rozum-(m)itelnost práva

• VeKLEP aneb příprava zákonů konečně on-line

• Co znamená srozumitelnost práva?

• Jak zabránit devalvaci práva?

• Jak změřit srozumitelnost práva?

• Jak mohou pravidla vývoje softwaru pomoci zjednodušit právo?

• Právo jako kód

• Srozumitelnost práva ve Spojených státech

• (Britské) právo přístupné online všem

• Britský model „dobrého práva“ aneb jak na to jdou za Kanálem

• Jak učinit právo (ne)srozumitelným aneb historky z praxe

• Srozumitelnost práva v podání Ústavního soudu

• Srozumitelnost a předvídatelnost zákonů v ČR aneb proč to u nás nejde?

• Zásada srozumitelnosti a právní jistoty v evropském právu

• Zásada srozumitelnosti práva v zahraničí

• Evropský soud pro lidská práva vyžaduje srozumitelnost práva

• Věčný boj za srozumitelnost práva aneb krátký pohled do historie

• Zásada srozumitelnosti práva ve Francii