Evropská komise již několik let vytváří legislativu založenou na zákonitostech reálného lidského chování. Zlepšuje tím například postavení spotřebitele, ale i další oblasti běžného života. Pojďme se inspirovat její dobrou praxí.
Legislativa EU tvořená na základě behaviorálních poznatků. Evropská komise již od roku 2008 udává tempo ve využívání zákonitostí lidského chování při tvorbě práva, ať již jde o oblast ochrany spotřebitele, či ochrany zdraví nebo kvality potravin. Konkrétní hmatatelné stopy jsou vidět v legislativě chránicí spotřebitele formou zákazu předdefinovaných položek k odsouhlasení ve spotřebitelských smlouvách. Dalším příkladem ze současnosti je použití nového trendu při revizi tzv. tabákové směrnice nebo v doporučení pro on-line sázkové hry. Současná Junckerova Evropská komise tento přístup zahrnula i do nové koncepce přípravy lepší legislativy (Better Regulation)*.
Jak je to jinde v Evropě? Evropská komise připravila zprávu o využívání lidského chování v právních úpravách 32 evropských států.** Zpráva je seřazena podle zemí a prezentuje zkušenosti s uplatňováním lidských návyků při tvorbě zákonů v různých oblastech života. Jde vlastně o jednoduchý fígl, který trefně charakterizoval evropský komisař Navracsics: „Věda založená na lidském chování zavádí jak nové myšlení, tak i nové metody při přijímání práva. Vede nás k vyzkoušení věcí dříve, než začneme konat a navrhuje nová řešení tak, že berou do úvahy to, jak se v reálném světě skutečně chováme“***.
Jak je to ve světě? Několik států EU, mezi nimi zejména Spojené království, Nizozemsko, Německo, Francie či Dánsko již sestavily pracovní týmy pro uvádění do praxe zákonitostí lidského chování při tvorbě práva. V globálním měřítku pak takoví světoví hráči jako Světová banka či Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) publikovaly zprávy vyzdvihující důležitost takové aplikace do praxe. I tento přístup však má své rezervy. Zde jde konkrétně o nutnost vylepšit spolupráci mezi tvůrci legislativy a akademickou obcí stejně jako o účinnou komunikaci s občany tak, aby se zvýšila jejich podpora tvorby zákonů na základě poznatků o reálném lidském chování.
A jak je to u nás? Jak bylo uvedeno v předchozím příspěvku Lexperanta****, český zákonodárce nové trendy v oblasti vytváření lepších zákonů zatím spíše ignoruje. Jedinou světlou výjimkou v tomto směru je zákon o hazardních hrách (v současné době v Senátu), při jehož přípravě byly využity některé poznatky z oblasti behaviorální ekonomie***** a chování jednotlivců. Doufejme, že jde o první vlaštovku, po které přijdou další.