Systém ochrany spotřebitele před zneužívajícími smluvními podmínkami vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli služby z hlediska jak vyjednávací síly, tak úrovně informovanosti. To ho vede k tomu, že přistupuje na podmínky předem vyhotovené prodávajícím nebo poskytovatelem, většinou na formuláři, aniž může ovlivnit jejich obsah*. Zákaz nepřiměřenosti a zjevné nevyváženosti se týká všech smluvních podmínek s výjimkou hlavního předmětu smlouvy a ceny. Je obsažen § 1813 až 1815 občanského zákoníku a vychází z evropské směrnice proti zneužívajícím klauzulím ve spotřebitelských smlouvách (směrnice č. 97/7/EU).
Jasnost a srozumitelnost spotřebitelských smluv. Stejně jako informace poskytnuté spotřebiteli před uzavřením smlouvy, musí být i spotřebitelské smlouvy samotné napsány jasně a srozumitelně (požadavek transparentnosti).** Požadavek jasnosti a srozumitelnosti se týká i určení ceny a poskytnutého zboží či služby. Vezměme si velmi využívanou úvěrovou smlouvu. Pro účely dodržování požadavku transparentnosti má zásadní význam například skutečnost, zda úvěrová smlouva transparentním způsobem uvádí důvody a zvláštnosti mechanismu změny úrokové sazby. Pokud ano, informovaný spotřebitel může díky jasným a srozumitelným kritériím předvídat ekonomické důsledky, které pro něho z úvěrové smlouvy plynou.** Na druhou stranu, fakt, že obecné informace, které spotřebitel obdržel před uzavřením smlouvy, jsou jasné a srozumitelné, nemůže sám o sobě vyloučit, že některé smluvní klauzule nemohou být prohlášeny za zneužívající.***
Nepřiměřenost a zjevná nevyváženost v neprospěch spotřebitele. Pro určení, zda smlouva způsobuje významnou nerovnováhu v právech stran v neprospěch spotřebitele, je třeba ověřit, zda prodávající, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s danou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy.**** Toto posouzení musí být provedeno s ohledem na povahu zboží či služeb, pro které byla smlouva uzavřena, a s ohledem na všechny okolnosti, které provázely uzavření smlouvy, a na všechny další klauzule smlouvy nebo jiné smlouvy, ze kterých se vychází.***** Tato srovnávací analýza soudu umožní zhodnotit, zda a případně do jaké míry je právní postavení spotřebitele smlouvou zhoršeno ve srovnání s právním postavením, jaké by měl podle platného práva. Za tímto účelem mělo být zhodnoceno právní postavení, v jakém se spotřebitel nachází s ohledem na prostředky, které má k dispozici pro zabránění dalšímu používání zneužívajících klauzulí.****
Jak posoudit, zda je smlouva nepřiměřená a zjevně nevyvážená? Zda se jedná o zjevnou nerovnováhu, nelze určit pouze tak, že se provede ekonomické posouzení na základě srovnání mezi celkovou částkou transakce, jež je předmětem smlouvy, a náklady, které nese spotřebitel na základě smlouvy. Zjevná nerovnováha může vyplývat i ze samotného dostatečně závažného zásahu do právní situace, v níž se spotřebitel nachází. Takový zásah může mít formu jak omezení obsahu práv, která podle práva z této smlouvy vyvozuje, nebo překážky výkonu těchto práv anebo uložení dodatečné povinnosti, kterou právní řád nestanoví.******
Na co se zákaz nevztahuje: předmět plnění a cena. Pojem předmět plnění je nutné vykládat nikoli jako jakýkoli předmět plnění, ale jako hlavní předmět plnění či hlavní předmět smlouvy. Výjimka z posouzení přiměřenosti se týká pouze právě hlavního plnění ze smlouvy a ceny. U ceny totiž neexistuje žádná klasifikační stupnice nebo právní kritérium, jak určit, jestli cena je nepřiměřená, tj. příliš nízká či příliš vysoká. Rovněž o hlavním protiplnění, které dluží spotřebitel věřiteli nebo jež má dopad na skutečnou cenu, nelze říci, zda jsou přiměřené či nikoli. Za smluvní klauzule spadající pod pojem „hlavní předmět smlouvy“ je třeba považovat ty, které stanovují hlavní plnění této smlouvy a jako takové ji charakterizují. Naopak klauzule mající ve vztahu ke klauzulím definujícím samotnou podstatu smluvního vztahu doplňkový charakter, pod uvedený pojem „hlavní předmět smlouvy“ spadat nemohou,******* a tudíž u nich lze hodnotit, zda jsou přiměřené či nikoli.
Jak se bránit proti zakázaným zneužívajícím klauzulím? O tom příště…