spolek pro přístupné a srozumitelné právo

Spotřebitelské smlouvy nesmí být nepřiměřené a zjevně nevyvážené

8. 11. 2016   rubrika: Chytrá pravidla proti klamavým praktikám

Systém ochrany spotřebitele před zneužívajícími smluvními podmínkami vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli služby z hlediska jak vyjednávací síly, tak úrovně informovanosti. To ho vede k tomu, že přistupuje na podmínky předem vyhotovené prodávajícím nebo poskytovatelem, většinou na formuláři, aniž může ovlivnit jejich obsah*. Zákaz nepřiměřenosti a zjevné nevyváženosti se týká všech smluvních podmínek s výjimkou hlavního předmětu smlouvy a ceny. Je obsažen § 1813 až 1815 občanského zákoníku a vychází z evropské směrnice proti zneužívajícím klauzulím ve spotřebitelských smlouvách (směrnice č. 97/7/EU).

Jasnost a srozumitelnost spotřebitelských smluv. Stejně jako informace poskytnuté spotřebiteli před uzavřením smlouvy, musí být i spotřebitelské smlouvy samotné napsány jasně a srozumitelně (požadavek transparentnosti).** Požadavek jasnosti a srozumitelnosti se týká i určení ceny a poskytnutého zboží či služby. Vezměme si velmi využívanou úvěrovou smlouvu. Pro účely dodržování požadavku transparentnosti má zásadní význam například skutečnost, zda úvěrová smlouva transparentním způsobem uvádí důvody a zvláštnosti mechanismu změny úrokové sazby. Pokud ano, informovaný spotřebitel může díky jasným a srozumitelným kritériím předvídat ekonomické důsledky, které pro něho z úvěrové smlouvy plynou.** Na druhou stranu, fakt, že obecné informace, které spotřebitel obdržel před uzavřením smlouvy, jsou jasné a srozumitelné, nemůže sám o sobě vyloučit, že některé smluvní klauzule nemohou být prohlášeny za zneužívající.***

Nepřiměřenost a zjevná nevyváženost v neprospěch spotřebitele. Pro určení, zda smlouva způsobuje významnou nerovnováhu v právech stran v neprospěch spotřebitele, je třeba ověřit, zda prodávající, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s danou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy.**** Toto posouzení musí být provedeno s ohledem na povahu zboží či služeb, pro které byla smlouva uzavřena, a s ohledem na všechny okolnosti, které provázely uzavření smlouvy, a na všechny další klauzule smlouvy nebo jiné smlouvy, ze kterých se vychází.***** Tato srovnávací analýza soudu umožní zhodnotit, zda a případně do jaké míry je právní postavení spotřebitele smlouvou zhoršeno ve srovnání s právním postavením, jaké by měl podle platného práva. Za tímto účelem mělo být zhodnoceno právní postavení, v jakém se spotřebitel nachází s ohledem na prostředky, které má k dispozici pro zabránění dalšímu používání zneužívajících klauzulí.****

Jak posoudit, zda je smlouva nepřiměřená a zjevně nevyvážená? Zda se jedná o zjevnou nerovnováhu, nelze určit pouze tak, že se provede ekonomické posouzení na základě srovnání mezi celkovou částkou transakce, jež je předmětem smlouvy, a náklady, které nese spotřebitel na základě smlouvy. Zjevná nerovnováha může vyplývat i ze samotného dostatečně závažného zásahu do právní situace, v níž se spotřebitel nachází. Takový zásah může mít formu jak omezení obsahu práv, která podle práva z této smlouvy vyvozuje, nebo překážky výkonu těchto práv anebo uložení dodatečné povinnosti, kterou právní řád nestanoví.******

Na co se zákaz nevztahuje: předmět plnění a cena. Pojem předmět plnění je nutné vykládat nikoli jako jakýkoli předmět plnění, ale jako hlavní předmět plnění či hlavní předmět smlouvy. Výjimka z posouzení přiměřenosti se týká pouze právě hlavního plnění ze smlouvy a ceny. U ceny totiž neexistuje žádná klasifikační stupnice nebo právní kritérium, jak určit, jestli cena je nepřiměřená, tj. příliš nízká či příliš vysoká. Rovněž o hlavním protiplnění, které dluží spotřebitel věřiteli nebo jež má dopad na skutečnou cenu, nelze říci, zda jsou přiměřené či nikoli. Za smluvní klauzule spadající pod pojem „hlavní předmět smlouvy“ je třeba považovat ty, které stanovují hlavní plnění této smlouvy a jako takové ji charakterizují. Naopak klauzule mající ve vztahu ke klauzulím definujícím samotnou podstatu smluvního vztahu doplňkový charakter, pod uvedený pojem „hlavní předmět smlouvy“ spadat nemohou,******* a tudíž u nich lze hodnotit, zda jsou přiměřené či nikoli.

Jak se bránit proti zakázaným zneužívajícím klauzulím? O tom příště…

Lexperanto


* Rozsudky Soudního dvora Evropské unie C‑618/10 ze dne 14. června 2012 ve věci Banco Español de Crédito SA proti Joaquín Calderón Camino, bod 39, C‑472/11 ze dne 21. února 2013 ve věci Banif Plus Bank Zrt proti Csaba Csipai a Viktória Csipai, bod 19 nebo C-488/11 ze dne 30. května 2013 ve věci Dirk Frederik Asbeek Brusse a Katarina de Man Garabito proti Jahani BV, bod 32.

** Rozsudky Soudního dvora Evropské unie C‑92/11 ze dne 21. března 2013 ve věci RWE Vertrieb AG proti Verbraucherzentrale Nordrhein-Westfalen Ev., bod 44, C‑26/13 ze dne 30. dubna 2014 ve věci Árpád Kásler a Hajnalka Káslerné Rábai proti OTP Jelzálogbank Zrt., body 70 a 73, C-143/13 ze dne 26. února 2015 ve věci Bogdan Matei a Ioana Ofelia Matei v. SC Volksbank România SA, bod 74 nebo C-96/14 ze dne 23. dubna 2015 ve věci Jean-Claude Van Hove v. CNP Assurances SA, bod 41.

*** Rozsudek Soudního dvora Evropské unie C-342/13 ze dne 3. dubna 2014 ve věci Katalin Sebestyén proti Zsolt Csaba Kővári a další, bod 73.

**** Rozsudek Soudního dvora Evropské unie C-415/11 ze dne 14. března 2013 ve věci Mohamed Aziz proti Caixa d´Estalvis de Catalunya, Tarragona i Manresa (Catalunyacaixa), body 67 - 69.

***** Rozsudek Soudního dvora Evropské unie C‑472/11 ze dne 21. února 2013 ve věci Banif Plus Bank Zrt proti Csaba Csipai a Viktória Csipai, bod 40.
****** Rozsudek Soudního dvora Evropské unie C-143/13 ze dne 26. února 2015 ve věci Bogdan Matei a Ioana Ofelia Matei v. SC Volksbank România SA, body 54 - 56.


Desatero přístupného a srozumitelného práva

  1. Právo musí být přístupné.
  2. Právo musí být srozumitelné.
  3. Zákony musí být smysluplné a zdůvodněné.

Celé desatero zde.

Anketa Ad absurdum

Narazili jste na nesrozumitelný text zákona či rozhodnutí?

Pošlete nám ho!

Články v rubrikách

Srozumitelným právem proti byrokracii:

• Zatím neexistující evidence malých a středních podniků

• Rozkrývání vlastnických struktur a skutečných majitelů u malých a středních podniků

• Praktické těžkosti při rozkrývání vlastnických struktur

• Chytím tě, až budu chtít aneb boj s netransparentností vlastnických struktur

• Inteligentní, srozumitelné a jednoduché hledání skutečných majitelů

• Právně nejisté hledání skutečných majitelů právnických osob

• Jak právo pomáhá inovacím?

• Jak právo brání inovacím a jak tomu zabránit?

• Posuzování potřebnosti a dopadů evropských zákonů v novém kabátu

• Jak se kontroluje kvalita evropských zákonů

• Délka a efektivita českých insolvencí

• Kvalita justice v ČR a zbytku EU

• Jak je česká justice efektivní ve srovnání se zbytkem EU?

• Srovnávání nezávislosti justice v EU – jak je na tom ČR?

• Evropská unie přestává regulovat, začíná „refitovat“

• Fitness a REFIT aneb recepty na lepší kondici evropských zákonů

• Boj s přebujelou legislativou na britský způsob

Jak vytvářet kvalitní zákony:

• Chytrá pravidla pro dekádu 2020

• Metoda „pošťouchnutí“ aneb jak správně využít lidskou iracionalitu při tvorbě pravidel

• Chytrá pravidla ve Francii

• Chytrá pravidla v USA

• Hodnocení účinků existujících zákonů před přijetím zákonů nových

• Rovnost či nerovnost příležitostí? Regulovat nebo nechat být?

• Sociálně spravedlivá pravidla v době digitální

• Jak účinně konzultovat návrhy právních předpisů?

• Kdy a jak využít v právu behaviorální studie zkoumající lidské chování?

• Nové trendy v EU: pravidla založená na lidském chování

• Proč máme blbé zákony?

• Vytváření kvalitních právních předpisů - zhodnocení, jak na tom jsme

• Jak předcházet obcházení zákonů?

• Jak zlepšit srozumitelnost zákonů?

• Jak ovlivnit evropské zákony?

• Když reguluje Unie aneb lepší pravidla pro Evropu

• Jak vytvořit pravidla, která lidem rozumí?

• Dobrý zákon v deseti krocích

• Jak psát kvalitní zákony

• Nepsat zákony pro kočku

• Proč nelze přestat vytvářet nové zákony?

• Jak psát zákony, aby se používaly?

• Jak vytvořit pravidla, aby trh fungoval?

• Proč trh nefunguje a je třeba přijmout pravidla?

• Kdy trh nefunguje a je třeba přijmout pravidla?

Chytrá pravidla proti klamavým praktikám:

• Jak se bránit proti zakázaným zneužívajícím klauzulím ve spotřebitelských smlouvách?

• Spotřebitelské smlouvy nesmí být nepřiměřené a zjevně nevyvážené

• Podnikatel informuje spotřebitele jasně a srozumitelně…

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST TŘETÍ – ZKRATKY A ZKRATY V UVAŽOVÁNÍ

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST DRUHÁ – NEPODLOŽENÉ DOMNĚNKY

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST PRVNÍ – POKŘIVENÉ PREFERENCE

• Chytrá pravidla aneb pošťouchnutí místo zákazu

Srozumitelnost práva v prostoru a čase:

• ‚Jako vyvíjet jeden kus bugatti.‘ Legislativa online se opět odkládá, eSbírka se rozjede nejdřív v roce 2024

• Vymahatelnost práva v kontextu rozkrývání vlastnických struktur

• Vymahatelnost jako předpoklad srozumitelnosti práva

• Právní nejistota, její zdroje a důsledky

• Srozumitelnost práva v praxi: co je to podíl a jak ho registrovat?

• Srozumitelnost práva v návrhu programového prohlášení vlády 2017

• (R)evoluce ve srozumitelnosti práva

• Právo s rozumem aneb s-rozum-(m)itelnost práva

• VeKLEP aneb příprava zákonů konečně on-line

• Zákaz zneužití práva

• Co znamená srozumitelnost práva?

• Jak zabránit devalvaci práva?

• Jak změřit srozumitelnost práva?

• Jak mohou pravidla vývoje softwaru pomoci zjednodušit právo?

• Právo jako kód

• Srozumitelnost práva ve Spojených státech

• (Britské) právo přístupné online všem

• Britský model „dobrého práva“ aneb jak na to jdou za Kanálem

• Jak učinit právo (ne)srozumitelným aneb historky z praxe

• Srozumitelnost práva v podání Ústavního soudu

• Srozumitelnost a předvídatelnost zákonů v ČR aneb proč to u nás nejde?

• Zásada srozumitelnosti a právní jistoty v evropském právu

• Zásada srozumitelnosti práva v zahraničí

• Evropský soud pro lidská práva vyžaduje srozumitelnost práva

• Věčný boj za srozumitelnost práva aneb krátký pohled do historie

• Zásada srozumitelnosti práva ve Francii

Právní principy:

• Právo na spravedlivý proces: férově a s rovnými zbraněmi

• Právo na spravedlivý proces: nezávisle a nestranně

• Právo na spravedlivý proces přímo a účinně

• Nezávislost a nestrannost soudů: kritéria štrasburského soudu