spolek pro přístupné a srozumitelné právo

Jak zlepšit srozumitelnost zákonů?

15. 12. 2015   rubrika: Jak vytvářet kvalitní zákony

V rámci pokusů o vytváření lepších zákonů na úrovni Evropské unie – v České republice bohužel žádné obdobné pokusy zatím zaregistrovat nelze – se klade otázka, jak zlepšit srozumitelnost zákonů. Aby nešlo jen o politické výkřiky do tmy, je nutné se nejdříve ptát, zda lze srozumitelnost zákonů nějakým způsobem změřit. Pouze pokud dokážeme srozumitelnost zákonů změřit, jsme schopni říci, zda snaha o lepší srozumitelnost zákonů skutečně vede ke zvýšení srozumitelnosti nebo zda jde o úsilí zbytečné, které nemá na srozumitelnost žádný vliv či ji dokonce snižuje.

Jak na to šli američtí soudruzi? Změřit srozumitelnost zákonů by bylo možné na základě závěrů výzkumu prováděného americkou univerzitou v Pittsburghu, jež byly zformulovány ve studii nazvané Law is a Code (Právo jako kód).* V rámci této studie měřili výzkumníci u amerických zákonů čtyři parametry, jež se používají pro měření kvality (srozumitelnosti) softwarových kódů: počet slov, počet odkazů, počet novelizací a koeficient podmínkové složitosti.**

Jak změřit srozumitelnost zákonů? Použijeme-li tyto parametry v našem prostředí, je možné u každého zákona či právního předpisu změřit: za prvé, jak je textově dlouhý – čím delší, tím více úsilí musí jednotlivec věnovat jeho pochopení; za druhé, kolikrát se v něm odkazuje na jiný zákon nebo jeho jinou část – čím častěji je nutné vyhledávat význam v jiné části zákona nebo dokonce v jiném zákoně, tím obtížnější je celkové pochopení zákona; za třetí, je možné sečíst počet novelizací zákona – čím časteji je zákon novelizován, tím těžší je určit, jaká pravidla v jaké chvíli platila; konečně za čtvrté, je možné zjistit koeficient podmínkové složitosti, tedy počet podmínek obsažených v textu zákona, u kterých se uživatel musí zastavit, zhodnotit, zda je splňuje či nikoli, aby se mu dostalo v odpovědi na právní otázku, kterou v zákoně hledá – čím více takových podmínek musí uživatel řešit, tím větší je pravděpodobnost, že se dopustí při výkladu zákona chyby, a dospěje k nesprávné odpovědi.

Index srozumitelnosti. Kdybychom uvedené čtyři parametry použili na určitý zákon či návrh zákona, mohli bychom u takového zákona spočítat konkrétní hodnoty. Prakticky by tudíž každý zákon či návrh zákona mohl dostat jakýsi „štítek srozumitelnosti“, který by mohl hypoteticky mohl vypadat například následovně:

„Novela zákona o zlepšení srozumitelnosti zákonů a jiných právních předpisů“

(i)               Počet slov: 12 (tisíc)

(ii)              Počet odkazů: 28 (z toho 10 vnitřních a 18 na jiné zákony)

(iii)             Počet novelizací: 5

(iv)             Koeficient podmínkové složitosti: 86

Dohromady INDEX SROZUMITELNOSTI: 121

Jak začít se zlepšováním srozumitelnosti? Díky štítku srozumitelnosti by bylo možné nejprve změřit a porovnat srozumitelnost zákonů historicky, tedy zjistit jednotlivé parametry a koeficient srozumitelnosti u dnešních a dřívějších zákonů, například před dvaceti lety a dnes.*** Dále by bylo možné srovnat parametry a index srozumitelnosti při přejímání právních předpisů Evropské unie: nejdříve by byl udělen štítek srozumitelnosti určité unijní směrnici, který by měl například koeficient srozumitelnosti X; pak by se tytéž parametry, jež jsou součástí štítku srozumitelnosti, určily u národního zákona, do nějž byla zmíněná směrnice převzata, a například by se došlo k závěru, že koeficient srozumitelnosti takového zákona je X + 11.**** Konečně by bylo možné porovnávat vývoj indexu srozumitelnosti během procesu tvorby zákona, tj. například bylo by možné spočítat index srozumitelnosti u návrhu zákona předloženého vládou nebo u evropských předpisů Evropskou komisí a poté spočítat index srozumitelnosti u téhož návrhu, když je schválen Parlamentem, nebo v případě evropských předpisů Evropským parlamentem a Radou, a zjistit rozdíl mezi těmito dvěma verzemi; jinak řečeno, bylo by možno zjistit, která instituce za (ne)srozumitelnost výsledného zákona může, tj. vláda nebo Parlament, respektive Evropská komise či Evropským parlament a Rada.

Lexperanto


* Shrnutí závěrů této studie lze nalézt z v příspěvku Právo jako kód na stránkách Lexperanta: http://www.lexperanto.cz/clanky/detail/213-pravo-jako-kod

** Podrobněji v příspěvku Jak změřit srozumitelnost práva? na stránkách Lexperanta: http://www.lexperanto.cz/clanky/detail/238-jak-zmerit-srozumitelnost-prava

*** Takto měřili srozumitelnost amerických zákonů vědci na pittsburgské univerzitě v rámci výše zmíněné studie Právo jako kód (Law is a Code).

**** Před definitivním určením koeficientu srozumitelnosti by bylo nutné odfiltrovat z národní transpozice evropského předpisu ty pasáže, kde evropská směrnice výslovně předvídá podrobnější národní úpravu, neboť v těchto částech bude evidentní, že národní úprava bude v tomto ohledu podrobnější, a tudíž složitější, což u této národní úpravy negativně ovlivní její index srozumitelnosti.


Desatero přístupného a srozumitelného práva

  1. Právo musí být přístupné.
  2. Právo musí být srozumitelné.
  3. Zákony musí být smysluplné a zdůvodněné.

Celé desatero zde.

Anketa Ad absurdum

Narazili jste na nesrozumitelný text zákona či rozhodnutí?

Pošlete nám ho!

Články v rubrikách

Srozumitelným právem proti byrokracii:

• Zatím neexistující evidence malých a středních podniků

• Rozkrývání vlastnických struktur a skutečných majitelů u malých a středních podniků

• Praktické těžkosti při rozkrývání vlastnických struktur

• Chytím tě, až budu chtít aneb boj s netransparentností vlastnických struktur

• Inteligentní, srozumitelné a jednoduché hledání skutečných majitelů

• Právně nejisté hledání skutečných majitelů právnických osob

• Jak právo pomáhá inovacím?

• Jak právo brání inovacím a jak tomu zabránit?

• Posuzování potřebnosti a dopadů evropských zákonů v novém kabátu

• Jak se kontroluje kvalita evropských zákonů

• Délka a efektivita českých insolvencí

• Kvalita justice v ČR a zbytku EU

• Jak je česká justice efektivní ve srovnání se zbytkem EU?

• Srovnávání nezávislosti justice v EU – jak je na tom ČR?

• Evropská unie přestává regulovat, začíná „refitovat“

• Fitness a REFIT aneb recepty na lepší kondici evropských zákonů

• Boj s přebujelou legislativou na britský způsob

Jak vytvářet kvalitní zákony:

• Chytrá pravidla pro dekádu 2020

• Metoda „pošťouchnutí“ aneb jak správně využít lidskou iracionalitu při tvorbě pravidel

• Chytrá pravidla ve Francii

• Chytrá pravidla v USA

• Hodnocení účinků existujících zákonů před přijetím zákonů nových

• Rovnost či nerovnost příležitostí? Regulovat nebo nechat být?

• Sociálně spravedlivá pravidla v době digitální

• Jak účinně konzultovat návrhy právních předpisů?

• Kdy a jak využít v právu behaviorální studie zkoumající lidské chování?

• Nové trendy v EU: pravidla založená na lidském chování

• Proč máme blbé zákony?

• Vytváření kvalitních právních předpisů - zhodnocení, jak na tom jsme

• Jak předcházet obcházení zákonů?

• Jak zlepšit srozumitelnost zákonů?

• Jak ovlivnit evropské zákony?

• Když reguluje Unie aneb lepší pravidla pro Evropu

• Jak vytvořit pravidla, která lidem rozumí?

• Dobrý zákon v deseti krocích

• Jak psát kvalitní zákony

• Nepsat zákony pro kočku

• Proč nelze přestat vytvářet nové zákony?

• Jak psát zákony, aby se používaly?

• Jak vytvořit pravidla, aby trh fungoval?

• Proč trh nefunguje a je třeba přijmout pravidla?

• Kdy trh nefunguje a je třeba přijmout pravidla?

Chytrá pravidla proti klamavým praktikám:

• Jak se bránit proti zakázaným zneužívajícím klauzulím ve spotřebitelských smlouvách?

• Spotřebitelské smlouvy nesmí být nepřiměřené a zjevně nevyvážené

• Podnikatel informuje spotřebitele jasně a srozumitelně…

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST TŘETÍ – ZKRATKY A ZKRATY V UVAŽOVÁNÍ

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST DRUHÁ – NEPODLOŽENÉ DOMNĚNKY

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST PRVNÍ – POKŘIVENÉ PREFERENCE

• Chytrá pravidla aneb pošťouchnutí místo zákazu

Srozumitelnost práva v prostoru a čase:

• ‚Jako vyvíjet jeden kus bugatti.‘ Legislativa online se opět odkládá, eSbírka se rozjede nejdřív v roce 2024

• Vymahatelnost práva v kontextu rozkrývání vlastnických struktur

• Vymahatelnost jako předpoklad srozumitelnosti práva

• Právní nejistota, její zdroje a důsledky

• Srozumitelnost práva v praxi: co je to podíl a jak ho registrovat?

• Srozumitelnost práva v návrhu programového prohlášení vlády 2017

• (R)evoluce ve srozumitelnosti práva

• Právo s rozumem aneb s-rozum-(m)itelnost práva

• VeKLEP aneb příprava zákonů konečně on-line

• Zákaz zneužití práva

• Co znamená srozumitelnost práva?

• Jak zabránit devalvaci práva?

• Jak změřit srozumitelnost práva?

• Jak mohou pravidla vývoje softwaru pomoci zjednodušit právo?

• Právo jako kód

• Srozumitelnost práva ve Spojených státech

• (Britské) právo přístupné online všem

• Britský model „dobrého práva“ aneb jak na to jdou za Kanálem

• Jak učinit právo (ne)srozumitelným aneb historky z praxe

• Srozumitelnost práva v podání Ústavního soudu

• Srozumitelnost a předvídatelnost zákonů v ČR aneb proč to u nás nejde?

• Zásada srozumitelnosti a právní jistoty v evropském právu

• Zásada srozumitelnosti práva v zahraničí

• Evropský soud pro lidská práva vyžaduje srozumitelnost práva

• Věčný boj za srozumitelnost práva aneb krátký pohled do historie

• Zásada srozumitelnosti práva ve Francii

Právní principy:

• Právo na spravedlivý proces: férově a s rovnými zbraněmi

• Právo na spravedlivý proces: nezávisle a nestranně

• Právo na spravedlivý proces přímo a účinně

• Nezávislost a nestrannost soudů: kritéria štrasburského soudu