Krok 1. Dříve než se začne psát jakýkoli zákon, příslušné ministerstvo (navrhovatel zákona) by mělo srozumitelným a pokud možno „neprávním“ jazykem popsat problém, který chce řešit, včetně jeho rozsahu a příčin.
Hodnocení: 25 bodů ze 100. Existující obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA) sice požadují, aby problém, jenž má navrhovaný zákon řešit, byl popsán a byly zhodnoceny jeho příčiny, nicméně pouze stručným způsobem, což bývá u řady předkládaných předpisů odbýváno pouze formulací, že problém spočívá v nedostatečné právní úpravě.
Krok 2. Navrhovatel zákona by měl poté s využitím dostupných socio-ekonomických dat provést analýzu problému, kterou by měl následně předložit ke konzultaci veřejnosti.
Hodnocení: 25 bodů ze 100. Existující obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA) nepožadují provedení hlubších socioekonomických analýz problému, jenž má navrhovaný zákon řešit.
Krok 3. Případné studie, které slouží jako podkladové materiály, by měly být zveřejněny.
Hodnocení: 0 bodů ze 100. Studie, jež slouží jako podkladové materiály pro hodnocení dopadů regulace, nejsou téměř zveřejňovány. Pokud občané tyto studie žádají, jako například u elektronické evidence tržeb, daří se jim je získat až po překonání značných obstrukcí ze strany státní správy.
Krok 4. Následně by měl navrhovatel zákona nastínit řešení (teze – věcný záměr), které mají popsané problémy odstranit či zmírnit. Zároveň by měl zhodnotit dopady navržených řešení, včetně porovnání nákladů a přínosů.
Hodnocení: 50 bodů ze 100. Hodnocení dopadů regulace, včetně hodnocení korupčních rizik, jsou k návrhům zákonů zpravidla zpracovávány, a to podle existujících obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace a metodiky hodnocení korupčních rizik, nicméně tato hodnocení jsou v řadě případů prováděna pouze formálně. Zásady RIA navíc nepožadují provázanost řešení s (nedostatečným) popisem a analýzou problému, jenž má navrhovaný zákon řešit.
Krok 5. Tato řešení spolu se zhodnocením dopadů by měla být předložena ke konzultaci veřejnosti. Výzva k takové konzultaci by se měla objevit na domovské internetové stránce vlády či ministerstva, aby měl běžný občan možnost ji zaregistrovat.
Hodnocení: 25 bodů ze 100. Návrhy právních předpisů, včetně závěrečné zprávy o hodnocení dopadů regulace, jsou předkládány veřejnosti prostřednictvím online Knihovny připravované legislativy na základě existujících obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) a metodiky pro zapojování veřejnosti do přípravy vládních dokumentů. Nicméně praktická možnost veřejnosti vyjádřit se k těmto návrhům ve fázi, kdy je možné jejich tvorbu ovlivnit, je velmi nízká, nemá-li občan či organizace status připomínkového místa.
Krok 6. Cílené konzultace musí být vyvážené: například připravuje-li se energetický zákon, je nutno konzultovat jak podnikatelské subjekty (výrobce, distributory energií, malé podnikatele i velké) tak i nepodnikatelské (spotřebitele, nevládní organizace atd.).
Hodnocení: 25 bodů ze 100. Vyváženost konzultací je zanedbávána, možnost konzultovat mají pouze tzv. připomínková místa, např. Hospodářská komora či odborové organizace. Tato připomínková místa jsou víceméně stále stejná bez možnosti jiných než tradičně připomínkujících organizací zapojit se do procesu konzultace.
Krok 7. Navrhovatel zákona by měl obhájit návrh řešení popsaného problému pokud možno před nezávislou komisí odborníků (Komise pro hodnocení dopadů regulace).
Hodnocení: 50 bodů ze 100. Kvalita zpracování závěrečné zprávy o hodnocení dopadů regulace navrhovaných zákonů je hodnocena Komisí pro posuzování dopadů regulace, nicméně tato zpráva není zveřejňována a výsledky tohoto hodnocení nemají vliv na další osud návrhu zákona v legislativním procesu.
Krok 8. Po úspěšném obhájení by navrhovatel sepsal legislativní návrh v právním jazyce (paragrafované znění), které by obsahovalo pouze obhájená řešení.
Hodnocení: 25 bodů ze 100. Soulad navržených legislativních řešení s obhájenými řešeními před Komisí pro hodnocení dopadů regulace není nijak monitorován. Akční plán vlády boje s korupcí na rok 2016 nicméně předvídá důslednější aplikaci hodnocení dopadů regulace a korupčních dopadů při přípravě návrhů zákonů.
Krok 9. Legislativní rada vlády či Komise pro hodnocení dopadů regulace by měla kontrolovat, zda paragrafované znění zákona obsahuje pouze obhájená řešení, tj. zda se v závěrečné fázi do návrhu zákona nevloudily prvky, které neprošly konzultací a zhodnocením dopadů regulace.
Hodnocení: 0 bodů ze 100. Absence sledování, zda navržená legislativní řešení odpovídají obhájeným řešením před Komisí pro hodnocení dopadů regulace, implikuje i absenci kontroly konzistentnosti obhájených a navržených legislativních řešení. Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny krom toho nepožaduje, aby pozměňovací návrhy předkládané poslanci musely obsahovat alespoň stručnou analýzu problému, jenž má pozměňovací návrh řešit, a dopady takového pozměňovacího návrhu.
Krok 10. Po určité době, například po třech letech od vstupu zákona v účinnost, by ministerstvo, které schválený zákon předložilo, podalo zprávu o fungování a dopadech přijatého zákona. Zpráva by pak sloužila jako podklad pro eventuální novelizaci zákona. Navrhovatel novelizace postupuje opět od kroku 1.
Hodnocení: 0 bodů ze 100. Žádný právní předpis v současné době nestanoví povinnost zpracovávat zprávu o fungování a dopadech přijatých zákonů, jež by byla schválena vládou a předložena Parlamentu.
CELKOVÉ HODNOCENÍ: 225 bodů z 1000 (celková účinnost 22,5 %). Řečeno slovy, kvalita tvorby zákonů je na 22,5 % z toho, co by reálně mohlo být, jinak řečeno vytváření zákonů by se dalo zlepšit o 77,5 %, tedy o více než tři čtvrtiny.