Metoda „pošťouchnutí“ (nudge) chce lidské jednání drobnými úpravami kontextu či motivace upravit tak, aby si jednotlivec vybral tu možnost, která je pro něj z obecného pohledu nejvýhodnější. Metoda „pošťouchnutí“ aneb „nudge“ je základem tzv. chytrých pravidel.*
Východiska metody „pošťouchnutí“. Chytrá pravidla stejně jako metoda „pošťouchnutí“ jsou založena na dvou základních poznatcích: za prvé, že člověk není velmi často, například z nedostatku času nebo stresu, schopen racionálně posoudit možnosti, jež se mu nabízejí, tak aby si pro sebe vybral možnost nejvýhodnější; je proto nutné mu určitým způsobem pomoci, aby si tu, pro něj nejprospěšnější možnost nakonec vybral sám. Za druhé, chytrá pravidla i metoda pošťouchnutí jsou odvozeny ze zkušenosti, že příkazy shora nejsou tím nejefektivnějším způsobem, jak docílit, aby se chování jedinců ubíralo žádaným směrem.
Využití lidské iracionality. Ve své podstatě vychází metoda pošťouchnutí z lidské iracionality, neboť využívá vývojově nejstarší části lidského mozku. Těch částí, které člověk používal již před miliony let a kterými se orientoval v tehdejším chaotickém světě. Jedněmi z nejstarších lidských reflexů je výběr té nejjednodušší možnosti - tedy toho, co se snadno uchopí a co má člověk přímo před očima – dále opakování chování jemu blízkých lidí, neboť člověk přirozeně tíhne k tomu, co dělají jiní lidé, které zná a kterým věří, a nakonec reflex neustálého přizpůsobování lidského chování vnějšímu prostředí.
Příklady úspěšných „pošťuchovacích chytrých pravidel“. Chtějí-li chytrá pravidla dosáhnout omezení požívání nepříliš zdravých průmyslově vyráběných cukrovinek ve školních kantýnách, nezakazují je. Místo toho se stejného cíle pokouší dosáhnout například umístěním ovoce a zeleniny ve školních kantýnách na přístupná a dobře viditelná místa, kolem kterých žáci a studenti často procházejí a kam zaměřují svůj zrak, a naopak odsunutím nežádoucích sladkostí na místa méně frekventovaná. Nebo, například v Kalifornii díky tomu, že se na výpisech o spotřebě elektřiny začaly objevovat i anonymizované údaje o spotřebě blízkých sousedů, klesla v důsledku toho spotřeba elektrické energie stejným způsobem, jako kdyby o 11 až 20 % vzrostla její cena.
Kde mají „chytrá pravidla“ a metoda „pošťouchnutí“ svůj háček? „Chytrá pravidla“ a metoda „pošťouchnutí“ mají háčky dokonce tři – dva praktické a jeden filozofický. Ty praktické tkví jednak v tom, že v důsledku malé zkušenosti s těmito pravidly je nutné vždy okamžitě testovat jejich dopady, aby bylo možné prokazatelně potvrdit jejich účinnost a jednak v tom, že každé behaviorální řešení je citlivé na prostředí, ve kterém je použito, takže je nezřídka obtížné mít jistotu, že určité „chytré řešení“ užité v určitém prostředí bude fungovat i v prostředí jiném. Konečně, filozofický háček spočívá v tom, že ani „pošťouchnutí“ k pro člověka lepšímu řešení ho nesmí zbavovat svobody vůle zvolit si pro něj v konečném důsledku horší možnost. Jinak řečeno, zákonodárce nesmí propadnout „liberálnímu paternalismu“, ve kterém je člověk stejně málo svobodný jako v systému přímých zákazů a nařízení.