spolek pro přístupné a srozumitelné právo

Kdy trh nefunguje a je třeba přijmout pravidla?

14. 10. 2014   rubrika: Jak vytvářet kvalitní zákony

Zákony, nařízení, vyhlášky a další regulace jsou smysluplné a účinné tam, kde trh nefunguje. Pravidla, která někoho k něčemu nutí, by proto měla být přijímána na základě důkladné identifikace (ne)funkčnosti tržního prostředí a analýzy důvodů, proč daný trh nefunguje.* Jakkoli logicky tyto předpoklady znějí, určit, kdy trh nefunguje, není vůbec jednoduché, a jistě není náhodou, že poslední Nobelova cena za ekonomii byla udělena za ekonomickou analýzu způsobů, jak správně regulovat.**  

Pletení pojmů s dojmy. V českém prostředí se zákony zpravidla nepřijímají proto, že určitá část trhu nefunguje, ale proto, že „je to v koaliční smlouvě". Do koaliční smlouvy se nutnost přijmout ten či onen zákon dostane z programu některé z koaličních stran: jak se jednotlivé požadavky na regulaci dostanou do programu stran, zůstává obvykle zastřeno tajemstvím - „prostě to tam je". Nebo, nenařídil-li potřebu regulace Brusel, regulujeme a novelizujeme proto, že někdo dostatečně křičí - buď legitimně, že se někomu děje nespravedlnost (viz případ „šmejdi" nebo „klokánky") nebo kvůli konkurenci, která někomu bere zisky, a chce ji proto zakázat (viz snahy o regulaci taxikářům konkurující služby Uber). V krajním případě se přistupuje k regulaci trhu proto, že zabíjí zákazníky (viz kauza metylalkohol).

Nefunkční zákony a regulace. V ani jednom z uvedených případů se ovšem nová pravidla nepřijímají na základě systémové analýzy funkčnosti či nefunkčnosti tržního prostředí. Viditelným důsledkem jsou právně-ekonomické paskvily, zákony „zmetci" a všeobecné štkaní nad (ne)kvalitou domácího právního prostředí. Protože chybí analýza (ne)funkčnosti trhu a potřeby regulace, přijme se často nesmysl, který se potom složitě ruší. Tento nulový výsledek způsobuje, že se společnost točí v kruhu, přešlapuje na místě, nevyvíjí se, nemodernizuje se. Smyslem tohoto a následujících odstavců ovšem není plakat nad rozlitým mlékem, ale představit postup, jak zjistit a zanalyzovat, že určitý segment trhu selhává a že je třeba přijmout určitá pravidla, aby se jeho fungování zlepšilo.

Jak zhodnotit, zda je trh funkční či nikoli?   Tržní selhání může být důsledkem řady faktorů: monopolu, kartelového chování, anachronických předpisů, informačních asymetrií, atd. Tyto faktory jsou relativně známé a státy, jež se snaží o přijímání ekonomicky smysluplných zákonů, je před přijetím jakékoli regulace důkladně analyzují. Žádný z těchto faktorů však zpravidla nedokáže vysvětlit příčiny nedokonalostí ve fungování nejběžnějšího, spotřebitelského trhu. Fungování tohoto trhu, jenž se dotýká každého z nás, může být často ovládáno iracionálním a někdy i sebepoškozujícím chováním spotřebitelů.

Jak identifikovat ukazatele nefunkčního spotřebitelského trhu? Prvním krokem k úspěšné analýze (ne)funkčnosti spotřebitelského trhu je identifikace rizik pro spotřebitele a seřazení těchto rizik podle úrovně jejich nebezpečnosti. Identifikovat tržní rizika pro spotřebitele lze dvěma vzájemně se doplňujícími způsoby: rozpoznáním ukazatelů signalizujících chyby, kterých se spotřebitelé mohou dopouštět, a rozporem mezi udávanou funkcí výrobku a jeho skutečným využitím.  Existenci uvedených chyb však nelze určit přímo, nýbrž je nutné je dovodit  z určitých tržních ukazatelů. Těmito ukazateli jsou chování firem na daném trhu, charakteristika prodávaných výrobků nebo chování spotřebitelů.

První ukazatel - chování firem Neklamným znamením nefunkčnosti určité části spotřebitelského trhu jsou extrémně vysoké marže firem. Tyto marže mohou vyplývat z rozptylu cen, které nijak neodrážejí náklady poskytovaných služeb, nebo z vysoké tržní penetrace pro spotřebitele nákladných zbytných doplňkových služeb. Dalšími indikátory jsou vysoce koncentrované zisky od malých skupin spotřebitelů, tzv. křížové dotování určitých výrobků či spotřebitelů či velmi složité smluvní podmínky pro určité skupiny spotřebitelů.

Druhý ukazatel - charakteristika výrobků. Rovněž charakter či prezentace určitých výrobků může sama o sobě naznačovat, že trh nefunguje tak, jak má: inovativní výrobky se na jednu stranu inzerují jako velmi levné, ale na stranu druhou s sebou nesou vysoké skryté náklady, které výrobci či obchodníci zamlčují.  Smluvní podmínky mohou rovněž obsahovat „pasti“: automatické prodlužování smlouvy, překážky pro spotřebitele, pokud chce zrušit smlouvu, nutnost „vyklikat“ předznačené doplňkové služby, jako například pojištění kupovaného produktu.

Třetí ukazatel - chování spotřebitelů. Posledním ukazatelem, jenž umožňuje identifikovat selhání určité části trhu, je chování samotných spotřebitelů. Toto selhání je signalizováno například lítostí spotřebitelů nad tím, že si produkt vůbec pořídili, i když nemá žádné vady (zjištění, že jim je k ničemu), dále vysoká komplikovanost produktu, která způsobuje, že spotřebitel nedokáže popsat jeho hlavní funkce či přínos či prezentace výrobku v rozporu se „selským rozumem“, kdy je obtížné se dovtípit, jakou přidanou hodnotu vlastně výrobek nabízí.

Čtvrtý doplňující ukazatel – funkční aspekty  Doplňujícím ukazatelem umožňujícím identifikaci chyb, jichž se spotřebitelé na trhu dopouštějí při výběru a koupi produktů, je soulad či nesoulad s deklarovanou funkcí produktu a jeho funkcí skutečnou. Tento pohled porovnává nesrovnalosti mezí tím, k čemu má daný produkt sloužit, resp. jakou potřebu má pokrýt, a tím, k čemu spotřebitel daný  výrobek skutečné používá, resp. jakou potřebu skutečně pokrývá. Tento doplňující pohled je významný zejména na trzích, kde dominují velmi komplexní či inovativní výrobky. Je-li určitý velmi inovativní a zpravidla rovněž velmi sofistikovaný produkt, který byl původně určen jen pro školené profesionály, nabídnut běžnému spotřebiteli, nemusí být spotřebitel schopen zhodnotit rizika takového produktu či být schopen využít všechny jeho nabízené možnosti. Spotřebitel tak často nevědomky podstupuje riziko ztrát či zbytečně platí za funkce, které nikdy nevyužije.

Jak identifikovat příčiny nefunkčnosti trhu? Jestliže na základě uvedených ukazatelů zjistíme, že určité části spotřebitelského trhu nefungují efektivně, je třeba se vystříhat předsudků ohledně toho, co je důvodem zjištěné neefektivity. Špatné fungování trhu sice prozrazuje, že trh je neefektivní, ale již neříká, proč je neefektivní, a už vůbec ne, jak jeho efektivitu zlepšit. Jak je rovněž na příkladu spotřebitelského trhu zřejmé, zhodnocení, kdy je trh neefektivní, a kdy je třeba přistoupit k jeho regulaci, není triviálním cvičením. To bohužel naznačuje, že ke smysluplným a kvalitním zákonům nás čeká ještě dlouhá a trnitá cesta.

O tom, jak analyzovat důvody, proč spotřebitelský trh nefunguje, v příštím příspěvku....

lexperanto


* Tento příspěvek vychází ze studie britského Úřadu pro dohled nad finančními službami „Použití behaviorální ekonomie v činnosti Úřadu pro dohled nad finančními službami“, duben 2013 (Erta, K., Hunt, s., Iscenko, Z., Brambley, W, Applying behavioural economics at the Financial Conduct Authority – Occasional Paper No. 1, Financial Conduct Authority (United Kingdom), April 2013.
** Nobelovku za ekonomii má Francouz za metody, jak regulovat, Týden.cz, 13/10/2014,
http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/svet/nobelovku-za-ekonomii-ma-francouz-za-metody-jak-regulovat_321042.html


Desatero přístupného a srozumitelného práva

  1. Právo musí být přístupné.
  2. Právo musí být srozumitelné.
  3. Zákony musí být smysluplné a zdůvodněné.

Celé desatero zde.

Anketa Ad absurdum

Narazili jste na nesrozumitelný text zákona či rozhodnutí?

Pošlete nám ho!

Články v rubrikách

Srozumitelným právem proti byrokracii:

• Jak právo pomáhá inovacím?

• Jak právo brání inovacím a jak tomu zabránit?

• Posuzování potřebnosti a dopadů evropských zákonů v novém kabátu

• Jak se kontroluje kvalita evropských zákonů

• Délka a efektivita českých insolvencí

• Kvalita justice v ČR a zbytku EU

• Jak je česká justice efektivní ve srovnání se zbytkem EU?

• Srovnávání nezávislosti justice v EU – jak je na tom ČR?

• Zákaz zneužití práva

• Proč máme blbé zákony?

• Evropská unie přestává regulovat, začíná „refitovat“

• Fitness a REFIT aneb recepty na lepší kondici evropských zákonů

• Boj s přebujelou legislativou na britský způsob

Jak vytvářet kvalitní zákony:

• Rovnost či nerovnost příležitostí? Regulovat nebo nechat být?

• Sociálně spravedlivá pravidla v době digitální

• Jak účinně konzultovat návrhy právních předpisů?

• Kdy a jak využít v právu behaviorální studie zkoumající lidské chování?

• Nové trendy v EU: pravidla založená na lidském chování

• Vytváření kvalitních právních předpisů - zhodnocení, jak na tom jsme

• Jak předcházet obcházení zákonů?

• Jak zlepšit srozumitelnost zákonů?

• Jak ovlivnit evropské zákony?

• Když reguluje Unie aneb lepší pravidla pro Evropu

• Jak vytvořit pravidla, která lidem rozumí?

• Dobrý zákon v deseti krocích

• Jak psát kvalitní zákony

• Nepsat zákony pro kočku

• Proč nelze přestat vytvářet nové zákony?

• Jak psát zákony, aby se používaly?

• Jak vytvořit pravidla, aby trh fungoval?

• Proč trh nefunguje a je třeba přijmout pravidla?

• Kdy trh nefunguje a je třeba přijmout pravidla?

Chytrá pravidla proti klamavým praktikám:

• Jak se bránit proti zakázaným zneužívajícím klauzulím ve spotřebitelských smlouvách?

• Spotřebitelské smlouvy nesmí být nepřiměřené a zjevně nevyvážené

• Podnikatel informuje spotřebitele jasně a srozumitelně…

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST TŘETÍ – ZKRATKY A ZKRATY V UVAŽOVÁNÍ

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST DRUHÁ – NEPODLOŽENÉ DOMNĚNKY

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST PRVNÍ – POKŘIVENÉ PREFERENCE

• Chytrá pravidla aneb pošťouchnutí místo zákazu

Srozumitelnost práva v prostoru a čase:

• (R)evoluce ve srozumitelnosti práva

• Právo s rozumem aneb s-rozum-(m)itelnost práva

• VeKLEP aneb příprava zákonů konečně on-line

• Co znamená srozumitelnost práva?

• Jak zabránit devalvaci práva?

• Jak změřit srozumitelnost práva?

• Jak mohou pravidla vývoje softwaru pomoci zjednodušit právo?

• Právo jako kód

• Srozumitelnost práva ve Spojených státech

• (Britské) právo přístupné online všem

• Britský model „dobrého práva“ aneb jak na to jdou za Kanálem

• Jak učinit právo (ne)srozumitelným aneb historky z praxe

• Srozumitelnost práva v podání Ústavního soudu

• Srozumitelnost a předvídatelnost zákonů v ČR aneb proč to u nás nejde?

• Zásada srozumitelnosti a právní jistoty v evropském právu

• Zásada srozumitelnosti práva v zahraničí

• Evropský soud pro lidská práva vyžaduje srozumitelnost práva

• Věčný boj za srozumitelnost práva aneb krátký pohled do historie

• Zásada srozumitelnosti práva ve Francii