spolek pro přístupné a srozumitelné právo

Každý má právo znát důvody rozhodnutí

„Vědět proč“ je základem jakéhokoli právního státu. Znát důvody toho, proč bylo rozhodnuto tak či onak chrání před svévolí a nespravedlností.

Odůvodnění je jedním z prostředků zaručujících nestrannost těch, kteří rozhodují o jiných. Ať již rozhoduje úřad nebo soud, měl by se zabývat argumenty stran, zdůvodnit, že bylo rozhodnuto podle práva, a přesvědčit strany o správnosti rozhodnutí. I když tomu tak v realitě nezřídka nebývá, mělo by být odůvodnění natolik jasné a přesvědčivé, aby se s rozhodnutím mohla vnitřně ztotožnit i strana, která se svými nároky neuspěla.

Právo znát důvody rozhodnutí jako podmínka spravedlivého rozhodování. Právo na odůvodnění rozhodnutí je podmínkou spravedlivého procesu. Vyplývá z obecné záruky být slyšen u soudu a zákazu odepření spravedlnosti. Povinnost soudu či jiného orgánu odůvodnit své rozhodnutí je právem jednotlivců „proti“ soudci či úředníkovi. Odůvodnění rozhodnutí umožňuje nejen kontrolu správnosti postupu rozhodování, ale i možnost posoudit důvodnost případného odvolání.

Minimální účel odůvodnění – zamezit vadám rozhodnutí a posoudit argumenty stran. Povinnost odůvodnit rozhodnutí by měla za každých okolností zaručovat, že rozhodnutí bude vydáno podle práva a že argumenty, o které strany opírají ochranu svých práv byly vyslyšeny a posouzeny. „Protiprávní“ rozhodnutí – ať už se jedná o chyby v řízení či věcné nesprávnosti – by vůbec neměla „spatřit světlo světa“. Pokud jsou přece jen vydána, díky tomu, že obsahují odůvodnění, byť nesprávné, mohou takováto vadná rozhodnutí vyšší instance rušit. Naproti tomu, zda musí být posouzeny veškeré argumenty, které strany předložily, nebo jen ty relevantní, není stejně jednoznačné: zatímco české soudy se musí zabývat všemi argumenty stran, například Evropský soud v Lucemburku nutně všechny předložené argumenty v potaz brát nemusí.*

Ideální účel odůvodnění – přesvědčit všechny strany o správnosti rozhodnutí. Jestliže má každá osoba právo znát důvody rozhodnutí, které se jí týkají, a jestliže je smyslem odůvodnění vysvětlit, proč soud či jiný orgán rozhodl tím či oním způsobem, je logické, že takové rozhodnutí by mělo být stranám srozumitelné. Bez toho, aby rozhodnutí bylo srozumitelné, a tedy aby ten, na koho se takové rozhodnutí vztahuje, měl možnost toto rozhodnutí dostatečně pochopit, není spravedlivého procesu.** Srozumitelnost rozhodnutí je proto zárukou účinné spravedlnosti.

Jak by mělo vypadat srozumitelné odůvodnění? Srozumitelné odůvodnění by mělo být „psáno jazykem, kterému porozumí i osoby bez specializovaného právního vzdělání. … Účastníci řízení mnohdy neznají dopodrobna právní systém, nevyznají se v textu zákonů, nerozumí veškeré používané terminologii a neví tedy, co přesně daný text znamená.“* Míra „obecné srozumitelnosti“ nebude ve všech rozhodnutích stejná: například v přestupkovém řízení bude odůvodnění psané méně odborným jazykem než v řízení před Ústavním soudem, kde je vyžadováno povinné zastoupení advokátem. V každém případě by způsob, jakým je odůvodnění napsáno, měl vždy odpovídat vzdělání, znalostem a obecné inteligenci adresátů rozhodnutí. Tolik, co by „mělo být“.

Jak jsou ve skutečnosti odůvodněna rozhodnutí soudů a jiných orgánů? Způsob, jazyk či styl odůvodnění rozhodnutí nejrůznějších úřadů, s jakým se občané a podnikatelé dnes a denně setkávají, je nezřídka velmi vzdálen tomu, co by „mělo být.“ Běžnou realitou je složitý právní žargon a nesrozumitelná rozhodnutí i na nejnižších úrovních rozhodování. Nebo se lze setkat s odůvodněními, která důležité argumenty stran pomíjejí nebo jsou dokonce v rozporu s právem. Nechvalně známým jevem je rovněž nesoulad v rozhodování, zejména u správních úřadů, kdy si rozhodnutí v určité věci vydané v jedné části republiky odporují s rozhodnutími v obdobných věcech vydaných úřady v jiné části republiky.***

Setkali jste se s rozhodnutím, které je nesmyslné nebo nesrozumitelné? Napište a pošlete nám je do ankety Ad absurdum.


* Vilímková, V., Odůvodnění soudních rozhodnutí evropských soudů, Univerzita Karlova Právnická fakulta, 2011, str. 19-20.

** Rozsudek velkého senátu ESLP ze dne 16. 11. 2010 ve věci Taxquet proti Belgii, stížnost č. 926/05, bod 100.

*** Úředníci zdržují firmy, tápají v zákonech. Kolaudace tak trvá déle než v Německu, server iHNED, 1. května 2014, http://byznys.ihned.cz/c1-62099600-urednici-zdrzuji-firmy-tapaji-v-zakonech-kolaudace-tak-trva-dele-nez-v-nemecku


„Chápu jak, nechápu proč.“

George Orwell, 1984

Desatero přístupného a srozumitelného práva

  1. Právo musí být přístupné.
  2. Právo musí být srozumitelné.
  3. Zákony musí být smysluplné a zdůvodněné.

Celé desatero zde.

Anketa Ad absurdum

Narazili jste na nesrozumitelný text zákona či rozhodnutí?

Pošlete nám ho!

Články v rubrikách

Srozumitelným právem proti byrokracii:

• Jak právo pomáhá inovacím?

• Jak právo brání inovacím a jak tomu zabránit?

• Posuzování potřebnosti a dopadů evropských zákonů v novém kabátu

• Jak se kontroluje kvalita evropských zákonů

• Délka a efektivita českých insolvencí

• Kvalita justice v ČR a zbytku EU

• Jak je česká justice efektivní ve srovnání se zbytkem EU?

• Srovnávání nezávislosti justice v EU – jak je na tom ČR?

• Zákaz zneužití práva

• Proč máme blbé zákony?

• Evropská unie přestává regulovat, začíná „refitovat“

• Fitness a REFIT aneb recepty na lepší kondici evropských zákonů

• Boj s přebujelou legislativou na britský způsob

Jak vytvářet kvalitní zákony:

• Rovnost či nerovnost příležitostí? Regulovat nebo nechat být?

• Sociálně spravedlivá pravidla v době digitální

• Jak účinně konzultovat návrhy právních předpisů?

• Kdy a jak využít v právu behaviorální studie zkoumající lidské chování?

• Nové trendy v EU: pravidla založená na lidském chování

• Vytváření kvalitních právních předpisů - zhodnocení, jak na tom jsme

• Jak předcházet obcházení zákonů?

• Jak zlepšit srozumitelnost zákonů?

• Jak ovlivnit evropské zákony?

• Když reguluje Unie aneb lepší pravidla pro Evropu

• Jak vytvořit pravidla, která lidem rozumí?

• Dobrý zákon v deseti krocích

• Jak psát kvalitní zákony

• Nepsat zákony pro kočku

• Proč nelze přestat vytvářet nové zákony?

• Jak psát zákony, aby se používaly?

• Jak vytvořit pravidla, aby trh fungoval?

• Proč trh nefunguje a je třeba přijmout pravidla?

• Kdy trh nefunguje a je třeba přijmout pravidla?

Chytrá pravidla proti klamavým praktikám:

• Jak se bránit proti zakázaným zneužívajícím klauzulím ve spotřebitelských smlouvách?

• Spotřebitelské smlouvy nesmí být nepřiměřené a zjevně nevyvážené

• Podnikatel informuje spotřebitele jasně a srozumitelně…

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST TŘETÍ – ZKRATKY A ZKRATY V UVAŽOVÁNÍ

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST DRUHÁ – NEPODLOŽENÉ DOMNĚNKY

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST PRVNÍ – POKŘIVENÉ PREFERENCE

• Chytrá pravidla aneb pošťouchnutí místo zákazu

Srozumitelnost práva v prostoru a čase:

• (R)evoluce ve srozumitelnosti práva

• Právo s rozumem aneb s-rozum-(m)itelnost práva

• VeKLEP aneb příprava zákonů konečně on-line

• Co znamená srozumitelnost práva?

• Jak zabránit devalvaci práva?

• Jak změřit srozumitelnost práva?

• Jak mohou pravidla vývoje softwaru pomoci zjednodušit právo?

• Právo jako kód

• Srozumitelnost práva ve Spojených státech

• (Britské) právo přístupné online všem

• Britský model „dobrého práva“ aneb jak na to jdou za Kanálem

• Jak učinit právo (ne)srozumitelným aneb historky z praxe

• Srozumitelnost práva v podání Ústavního soudu

• Srozumitelnost a předvídatelnost zákonů v ČR aneb proč to u nás nejde?

• Zásada srozumitelnosti a právní jistoty v evropském právu

• Zásada srozumitelnosti práva v zahraničí

• Evropský soud pro lidská práva vyžaduje srozumitelnost práva

• Věčný boj za srozumitelnost práva aneb krátký pohled do historie

• Zásada srozumitelnosti práva ve Francii