spolek pro přístupné a srozumitelné právo

Spravedlnost nesmí být nikomu odepřena

Přesněji nesmí být odepřena těm, kteří si dovedou svá práva ochránit, uplatňují je, a mají peníze na advokáta (nebo mají nárok na bezplatnou právní pomoc). Ve „všech“ těchto případech nesmí být spravedlnost odepřena. Není to trochu málo?

Ústavní právo na spravedlnost. Ústavní právo na spravedlnost je upraveno v Listině základních práv a svobod: „Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu...“ (čl. 36 odst. 1 Listiny). Paralelně s tím Ústava nařizuje soudům „aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům.“ (čl. 90 Ústavy). Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod poskytuje každému jedinci „právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem...“ (čl. 6, odst. 1 Úmluvy). Evropský soud pro lidská práva v jednom ze svých rozsudků uvádí, „že cílem […] není garantovat práva teoretická nebo iluzorní, ale práva konkrétní a efektivní..., tato práva mohou být efektivní, pouze pokud jsou návrhy opravdu ‚vyslechnuty‘, tedy přísně zkoumány soudem.“* Pro úplnost v právu Evropské unie se právo na spravedlnost objevuje v článku 47 Listiny základních práv EU („Právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces“), podle kterého „každý, jehož práva a svobody zaručené právem Unie byly porušeny, má za podmínek stanovených tímto článkem právo na účinné prostředky nápravy před soudem“. Právo na spravedlnost se proto na první pohled jeví jako pevně zakotvené a otevřené všem. Ovšem…

Kdo se v Čechách nedostane k soudu, ačkoli by se tam dostat měl?„Maminka samoživitelka s dvěma malými dětmi, která neví, kde se poradit a jak se bránit proti nesprávně vedené exekuci, a která toho má prostě tak moc, že ani nemá sílu se bránit (a třeba přijde o byt kvůli primárním dluhům v řádu stokorun). Mladý kluk, který si bez rozmyšlení koupil drahé kolo, jednou nezaplatil splátku a teď platí nekřesťanské sankce sjednané v příloze s miniaturním písmem a přisouzené rozhodcem, který rozhoduje všechny věci úvěrové firmy, která klukovi na to kolo půjčila. A jak se zpravidla vysvětluje, proč nemají soudní rozsudek, ačkoli by měl být vydán? Protože se do toho problému dostali svým přičiněním. Protože musíme šetřit státní peníze (aby bylo na podporu stavebního spoření či předražené silnice). Protože máme smluvní volnost. Protože Legislativní rada vlády pečlivě střeží čistotu oddělení soukromého a veřejného práva, a proto nemůže souhlasit se zákazem rozhodčích doložek ve spotřebitelských smlouvách … Protože bezplatné právní poradny nejsou státem podporovány a najdete je jen v některých městech. A advokátů, kteří poradí dobře a levně či bezplatně lidem z ulice, je jenom pár. O ustanovování advokátů podle zákona o advokacii asi tihle lidé vůbec nic nevědí a většinou řeší současně několik sociálních, citových, zdravotních a právních problémů, takže nemají čas si s někým dopisovat a pak být stejně sofistikovaně a pro ně často nesrozumitelně odmítnuti.“**

Realita přístupu k právnímu poradenství. Měřítkem skutečně dostupné spravedlnosti je, do jaké míry mají jednotlivci možnost získat právní radu v situacích, kdy ji potřebují. K právním radám se samozřejmě mohou snadno dostat ti, kteří si mohou zaplatit advokáta; o něco hůře pak ti, co jsou zcela bez prostředků, neboť stát jim za určitých podmínek zaručuje bezplatnou právní pomoc (za předpokladu, že o tom vědí a že o to požádají). Na druhém břehu se však nachází velká většina „obyčejných, průměrných lidí“, kteří nemají ani dost prostředků na advokáta ani nárok na bezplatnou právní pomoc.

Lze v odpírání spravedlnosti pokračovat i v budoucnosti? Je-li zákaz odepření spravedlnosti „děravý jako řešeto“, nebylo by možné, aby ti, ke kterým se spravedlnost nedostane standardní cestou – ať už z jakýchkoli důvodů, měli nárok na získání spravedlnosti jinak? Třeba prostřednictvím nevládních organizací, studentů právnických fakult nebo… informačních technologií?


* Rozsudek ESLP ze dne 21. 3. 2000 ve věci Dulaurans proti Francii, stížnost č. 34553/97, bod 33.

** Šimáčková, K., Nejnespravedlivější rozsudky, blog Jiné právo, 1. června 2011 http://jinepravo.blogspot.be/2011/06/nejnespravedlivejsi-rozsudky.html


„K tomu, abyste se domohli svých práv u soudu, potřebujete v Čechách a na Moravě zpravidla peníze na soudní poplatek, advokáta, doručovací adresu, schopnost identifikovat, v čem spočívá právní problém, znalost procedur a hodně času, síly a vytrvalosti.“

Kateřina Šimáčková, ústavní soudkyně

Desatero přístupného a srozumitelného práva

  1. Právo musí být přístupné.
  2. Právo musí být srozumitelné.
  3. Zákony musí být smysluplné a zdůvodněné.

Celé desatero zde.

Anketa Ad absurdum

Narazili jste na nesrozumitelný text zákona či rozhodnutí?

Pošlete nám ho!

Články v rubrikách

Srozumitelným právem proti byrokracii:

• Jak právo pomáhá inovacím?

• Jak právo brání inovacím a jak tomu zabránit?

• Posuzování potřebnosti a dopadů evropských zákonů v novém kabátu

• Jak se kontroluje kvalita evropských zákonů

• Délka a efektivita českých insolvencí

• Kvalita justice v ČR a zbytku EU

• Jak je česká justice efektivní ve srovnání se zbytkem EU?

• Srovnávání nezávislosti justice v EU – jak je na tom ČR?

• Zákaz zneužití práva

• Proč máme blbé zákony?

• Evropská unie přestává regulovat, začíná „refitovat“

• Fitness a REFIT aneb recepty na lepší kondici evropských zákonů

• Boj s přebujelou legislativou na britský způsob

Jak vytvářet kvalitní zákony:

• Rovnost či nerovnost příležitostí? Regulovat nebo nechat být?

• Sociálně spravedlivá pravidla v době digitální

• Jak účinně konzultovat návrhy právních předpisů?

• Kdy a jak využít v právu behaviorální studie zkoumající lidské chování?

• Nové trendy v EU: pravidla založená na lidském chování

• Vytváření kvalitních právních předpisů - zhodnocení, jak na tom jsme

• Jak předcházet obcházení zákonů?

• Jak zlepšit srozumitelnost zákonů?

• Jak ovlivnit evropské zákony?

• Když reguluje Unie aneb lepší pravidla pro Evropu

• Jak vytvořit pravidla, která lidem rozumí?

• Dobrý zákon v deseti krocích

• Jak psát kvalitní zákony

• Nepsat zákony pro kočku

• Proč nelze přestat vytvářet nové zákony?

• Jak psát zákony, aby se používaly?

• Jak vytvořit pravidla, aby trh fungoval?

• Proč trh nefunguje a je třeba přijmout pravidla?

• Kdy trh nefunguje a je třeba přijmout pravidla?

Chytrá pravidla proti klamavým praktikám:

• Jak se bránit proti zakázaným zneužívajícím klauzulím ve spotřebitelských smlouvách?

• Spotřebitelské smlouvy nesmí být nepřiměřené a zjevně nevyvážené

• Podnikatel informuje spotřebitele jasně a srozumitelně…

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST TŘETÍ – ZKRATKY A ZKRATY V UVAŽOVÁNÍ

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST DRUHÁ – NEPODLOŽENÉ DOMNĚNKY

• Pohnutky, předsudky a pravidla pro správné rozhodování… ČÁST PRVNÍ – POKŘIVENÉ PREFERENCE

• Chytrá pravidla aneb pošťouchnutí místo zákazu

Srozumitelnost práva v prostoru a čase:

• (R)evoluce ve srozumitelnosti práva

• Právo s rozumem aneb s-rozum-(m)itelnost práva

• VeKLEP aneb příprava zákonů konečně on-line

• Co znamená srozumitelnost práva?

• Jak zabránit devalvaci práva?

• Jak změřit srozumitelnost práva?

• Jak mohou pravidla vývoje softwaru pomoci zjednodušit právo?

• Právo jako kód

• Srozumitelnost práva ve Spojených státech

• (Britské) právo přístupné online všem

• Britský model „dobrého práva“ aneb jak na to jdou za Kanálem

• Jak učinit právo (ne)srozumitelným aneb historky z praxe

• Srozumitelnost práva v podání Ústavního soudu

• Srozumitelnost a předvídatelnost zákonů v ČR aneb proč to u nás nejde?

• Zásada srozumitelnosti a právní jistoty v evropském právu

• Zásada srozumitelnosti práva v zahraničí

• Evropský soud pro lidská práva vyžaduje srozumitelnost práva

• Věčný boj za srozumitelnost práva aneb krátký pohled do historie

• Zásada srozumitelnosti práva ve Francii